Hlavní obsah

Zakázaná místa: Podívejte se na unikátní lokality, kam se dostane jen minimum turistů

Chtějí je vidět tisíce lidí z celého světa, paradoxně se sem dostane ale jen pár desítek vyvolených. Místa, která jsou označená pomyslnou visačkou „Turistům vstup zakázán“. K horským gorilám tak smí jen pár lidí denně a na Galapágách vás nechají nocovat pouhé tři noci, bez ohledu na to, že i pouhá plavba sem trvá mnohdy mnohem déle. A jak vypadají další zakázaná místa?

Foto: Christian Mehlführer (Wikimedia Commons)

V kaňonu se točí nejen filmy, ale i řeka. Tomuto záhybu se říká Horseshoe Bend, což se dá přeložit jako podkovový oblouk.

Článek

Více turistů = více peněz. Touto jednoduchou matematikou se řídí na většině míst naší planety. Ostatně stačí vzpomenout na fronty pod Eiffelovkou, davy v Koloseu nebo přeplněné pláže některých letovisek. Jsou ale místa, kde tahle rovnice (naštěstí) neplatí. Místa, kde jsou turisté až na druhém místě – za ochranou zvířat, rostlin nebo unikátních staveb.

Grand Canyon: Indiáni vás sem pustí

Začneme přírodní památkou, kterou její správci ochraňují a neochraňují tak trochu jako princezna Koloběžka I. O turistický ruch se totiž v Grand Canyonu starají dvě skupiny. Jednak oficiální strážci národního parku, ale část území také patří původním indiánským obyvatelům. Zatímco ti první se striktně snaží co nejvíce omezovat přísun turistů a co nejméně zasahují do krajiny, indiáni mají na svých pozemcích pré.

Kritici ze správy parku nevidí rádi vysoký počet turistů, které pouštějí členové kmene Hualapajů na svoji polovinu, ani všemožné atrakce, jimiž se snaží do kaňonu přilákat ještě více lidí – například impozantním skleněným chodníkem. Z něj se návštěvníci mohou z výšky přesahující 1200 metrů podívat až na dno propasti.

Bwindi: Počet turistů se odvíjí i od nálady goril

Přesuneme se na místo, o kterém jste se toho z médií dosud asi moc nedozvěděli, ačkoli se nachází ve druhé největší zemi černého kontinentu a vůbec největší v subsaharské Africe. Jde o národní park Bwindi v Demokratické republice Kongo. Tam najdeme jeden z nejrozmanitějších ekosystémů Afriky.

Jeho nedílnou součástí jsou gorily, které sem jezdí turisté sledovat. Počet pozorovatelů ovšem nesmí přesáhnout několik málo desítek, přesný počet se řídí aktuálním ročním obdobím a potřebami opů během něj. Správci se sem snaží pouštět jen nezbytné maximum lidí, možná i proto nemá příroda Demokratické republiky Kongo takový věhlas jako sousední Tanzanie nebo nedaleká Keňa.

Další články o Africe a jejích zajímavostech:

Foto: Sanne Roemen (Flickr)

Tak dobře, jednu fotku, ale dál mě nerušte. Tady v Ugandě jsem doma já!

Galapágy: Maximálně tři noci, ani o trochu déle

Galapážská skupina ostrovů, to je tak trochu fantazie sama o sobě. Oči ze specifických živočišných druhů přecházely Charlesi Darwinovi i mnoha jeho následovníkům. Těch se ale dostane na souostroví jen málo. První překážku představuje fakt, že se ostrovy nacházejí asi tisíc kilometrů od jihoamerického pobřeží. Kdo se rozhodne k nim vydat, musí využít jednu z asi osmdesáti až devadesáti lodí, na nichž lze v oblasti přespat.

Vypravit ke Galapágám monstrózní zaoceánské lodě ovšem není řešení. Na jedné totiž může být u ostrovů maximálně sto pasažérů. A přespat na ostrově mezi želvami a různými podivnými tvory, které byste očekávali spíše v pohádce o Harrym Potterovi než na planetě Zemi, to jde také, ovšem ne déle než tři noci a při velmi omezeném režimu.

I proto si Galapágy zatím poměrně úspěšně uchovávají svou jedinečnost, na rozdíl třeba od třetího největšího ostrova světa Bornea, který trpí velkým přílivem návštěvníků, ale hlavně rozsáhlým odlesňováním území.

Antarktida: Připlout mohou jen dvě lodě ročně

Na poslední místo, kde dochází k regulaci návštěvnosti, se dnes podíváme na Antarktidu. Ačkoli její přírodní podmínky nenapovídají, že by zde mohl kvést turistický ruch (jde o jediný kontinent, kde trvale nežijí žádní lidé), počty návštěvníků se blíží čtyřiceti tisícům za sezónu. A to tu může rtuť teploměru klesnout na 89 stupňů pod nulou (pokud máte teploměr, který takovou extrémní teplotu umí změřit).

Foto: ESO travel

Na Anterktidě se někdo může dostat k tučňákům trochu blíže než v zoo.

Při expedici z roku 1911 napsaly výpravy Roalda Amundsena a umrznuvšího Roberta Scotta svým závodem o dobytí jižního pólu fascinující příběh, jenž láká k návštěvě antarktické oblasti tisíce dobrodruhů a zvědavců. Ti se sem mohou vypravit i s českými cestovními kancelářemi. Aby si tato téměř nedotčená krajina uchovala svou krásu, došlo k podepsání několika dokumentů s cílem dále ji ochraňovat. Během studené války se třeba mocnosti z obou stran zavázaly, že upustí od jakýchkoli válečných aktivit na tomto kontinentu.

Závod o zdolání jižního pólu
Helmer Hanssen, Olav Bjaaland, Sverre Hassel a Oscar Wisting, to jsou trochu pozapomenutí parťáci Roalda Amundsena z legendární výpravy, na niž se tito Norové vydali, stejně jako britská expedice Roberta Scotta, už roku 1910. Díky lepšímu vybavení a zkušenostem zdolal Amundsenův tým pól o pět týdnů dříve než soupeři. Ti pak na zpáteční cestě umrzli.Zmínky o trudnomyslnosti v Cimrmanově hře o dobytí severního pólu nejsou náhodné. Amundsen při cestě na jižní točnu tento aspekt nepodceňoval a pro pobavení týmu s sebou vzal spoustu knih, ale také gramofon.

V praxi se dnes uplatňují trochu jiná pravidla regulace. Především ta, jež se nedotýkají vojáků, ale cestovatelů. U břehů některých oblastí nesmí přistát více než dvě lodi ročně, na jedné smí plout maximálně 500 lidí. Pouze stovka z nich ovšem může najednou vystoupit na břeh.

Opačnou cestou než v Antarktidě jdou v některých indických státech a také v Myanmaru, kde před několika lety učinili ze zapadlé pláže Ngwe Saung luxusní letovisko, nebo třeba v himálajském Bhútánu. Ten byl až do začátku devadesátých let minulého století prakticky odříznutý od světa a nyní využívá touhy cestovatelů po neokoukaných místech. Že se tento trend na tamních krásách podepíše negativně, to je téměř jisté. Doufejme jen, že co nejméně.

Inzertní sdělení: Vydejte se za exotikou!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky pobytových a poznávacích zájezdů:

Místo, kde se zasekl čas, tak by se daly popsat Galapágy a jejich ohromně rozmanitá příroda s živočichy vyvinutými jen pro život na těchto ostrovech. Navštivte je!

Unikátní program, jenž spojuje turistické šlágry východu USA s omračující nádherou národních parků jihozápadu země. Všechny symboly USA ve třech týdnech!

Přijdou vám evropské dovolenkové destinace nudné? Vydejte se v létě do Thajska! Méně turistů, více zážitků a komfort skvělých hotelů v Bangkoku nebo Pattaye.

Čtěte dále:

Přečtěte i také o tom, kam jet v červenci, o skvělých místech pro šnorchlování nebo o nejpředraženějších projektech světa. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán

Anketa

Kam do zahraničí byste se vypravili na dovolenou bez partnera/partnerky?
do Thajska, tam to žije!
8,9 %
na Kubu!
11,6 %
jinam za zábavou
3,4 %
někam za přírodou.
30,5 %
bez partnera bych nejel(a)
45,6 %
Celkem hlasovalo 406 čtenářů.

Velké město poblíž Velkého kaňonu

K arizonskému kaňonu si často vyrazí i lidé, kteří jsou znudění neustálým blikáním spektakulárního města Las Vegas. To je na americké poměry docela blízko Grand Canyonu. Ale jaké vlastně Las Vegas je?

Las Vegas

Oblast kolem nevadského města hříchu obývá v současné době kolem 1,8 milionu lidí, které živí převážně turistický ruch. Ačkoliv ve španělštině „Las Vegas“ znamená „louky“, pastevců tu moc nepotkáte. Pokud se přece jen s nějakým setkáte, půjde spíše o najatého herce než o opravdového pastýře. Šoubyznysu se tu totiž daří stejně dobře jako hazardním hrám.

Aby zábavní průmysl mohl každý den ve „Vegas“ protáčet miliony dolarů, museli architekti vybudovat obří Hooverovu přehradu, jež město a jeho okolí zásobuje vodou. O této gigantické stavbě jsme v minulosti psali v článku Fascinující Hooverova přehrada: Její 220 metrů vysoká hráz tuhne už 80 let.

Celému městu vévodí hlavní ulice Las Vegas Strip, podél níž jsou soustředěna všechna největší kasina, další důležité stavby a pochopitelně gigantické hotely, které se snaží trumfnout záplavu konkurence velikostí, okázalostí a originálním pojetím. Najít tu proto lze hotely v římském, egyptském nebo evropském stylu, u nichž se do výšky tyčí makety Eiffelovy věže nebo Sfingy.

Haly hotelů se stávají dějišti největších koncertů a představení světově proslulých umělců, hostí také nejslavnější sportovce světa. Třeba v hotelu Caesar’s Palace boxoval Muhammad Ali, kolem zase projížděla formule 1.

Více o Las Vegas se dozvíte na specializovaném cestovatelském serveru Amerika.cz.

Související články

Výběr článků

Načítám