Světově unikátní český granát bude vytěžen za 99 let

Ještě před několika desetiletími se obsah granátu v jedné tuně vytěžené zeminy pohyboval v průměru 80 gramů. Dnes je to však jen osm gramů granátu v jedné tuně zeminy.

Některé stroje na třídičce jsou staré 70 let.

Ve dvousměnném provozu pracují také ženy.

Ve vytěžené mateční hornině se nachází průměrně osm gramu granátu v tuně.

Z této hromady se vytřídí granáty menší než osm milimetrů.

Mistr Jaroslav Pazourek pracuje v podsedickém lomu na těžbu českého granátu 25 let.

FOTOGRAFIE: Karolina Zarzycká, Novinky

"Dříve se těžilo ručně, v minulém století se přešlo na stojovou a mechanizovanou těžbu. Pás země, ve kterém se český granát ještě nachází, je dlouhý sedm kilometrů a táhne se až do Lesné k vrchu Linhorka," vysvětlil provozní Jaroslav Pazourek, jenž v Podsedicích pracuje již 25 let. 

Těží se povrchově od jara do podzimu

Kdo by čekal ultramoderní těžební procesy a pracoviště, byl by zklamán. Stroje na čištění jsou i 70 let staré, jak Novinkám prozradili pracovníci podsedického lomu, nejvíce by ocenili nové bagry na prvotní těžbu mateční zeminy, z níž se následně strojově granát odděluje a opracovává.

V podsedickém lomu nyní pracuje 15 lidí ve dvousměnném provozu, kteří se střídají u obsluhy strojových zařízení. Pracoviště je velmi hlučné vzhledem k mechanickému opracovávání několika tun zeminy denně, proto pracují se sluchátky na uších. Těží se v období od března do listopadu, dokud neuhodí první mrazy. 

Tatra 200 měla původně sloužit k proražení důlního tunelu ke Krušným horám, nyní je využita aspoň na třídičce českého granátu v Podsedicích.

Po vytěžení a odvezení několika tun mateční horniny, ve které se pak strojově vyhledávají rubíny, se vzniklá jáma zalévá vodou. Dále se pak technicky a biologicky kultivuje, aby se země mohla využívat pro hospodářské účely.

Mokrá hornina se leskne granátky menšími než 2,2 mm. Na své si tu přicházejí školáci, kteří si z exkurzí mohou odvážet nalezené poklady.

Umělecké dílo z doby minulé na plácku před kancelářemi předměřického lomu znázorňuje granát na vrcholu betonové studny.

FOTOGRAFIE: Karolina Zarzycká, Novinky

"Stále zde můžete potkat sběrače, kteří na polích hledají a ručně sbírají granáty, jež mají barvu holubí krve. Nejlepší čas na sběr je po dešti, kdy kamínky nejsou zaprášené a lesknou se. Sběrači granáty odevzdávají ve výkupnách v okolí, denně si mohou přijít na pět set korun," prozradil také Jaroslav Pazourek.

Zemina se rekultivuje pro další obdělávání

Vytěžená zemina se těží v polích pouze povrchově za pomoci bagrů například do hloubky pěti metrů. Pak se zemina v nákladních autech odváží ke strojovému zpracování, kde se čistí a třídí.

Půda, ze které se granát již vytěžil, se následně opět technicky i biologicky rekultivuje a je tedy následně použitelná v zemědělství. Proces od prvotního hrábnutí lžíce bagru po osazení pole plodinou trvá asi osm let.

"Zásadně nepoužíváme chemii, na naší půdě roste i kukuřice," doplnil Pazourek.

Ve třídičce se pak oddělí granáty podle velikosti, kdy se ty nejmenší (pod 2,2 mm), pro něž se ve šperkařství ani v hodinářství již nenachází uplatnění, vrací zpět s horninou na pole.

Vytěžené neopracované rubíny seřazené podle velikosti

FOTO: Karolina Zarzycká, Novinky

Výsledný produkt: český granát zasazený ve zlatém šperku v luxusním pražském obchodě

FOTO: Profimedia

V povrchových dolech v Podsedicích se vedle českých granátů nově těží i české safíry, oba kameny jsou naprosto unikátní. Český safír má celou stupnici modré barvy od světlé až po tmavou ojediněle i modrozelený odstín, a velikost dva až tři milimetry. Provozovatel lomu Granát Turnov připravuje ve dnech 30. září.-3. října expozici Hodiny&Klenoty na pražském Výstavišti, na níž si budou moci zájemci i sběratelé safíry i granáty prohlédnout.