Test Volkswagenu Passat Alltrack: oranžový horal

Příkrá lesní cesta k jedné z výše položených horských chat ve Špindlerově Mlýně koncem prosince. Přesně tady si člověk říká, že ty nemalé peníze za dobrodružnější verzi svého kombi dobře utratil. (A je jedno, že se tady v prosinci kopce zelenají, takže by k chatě vyjela i felicia na letních pneumatikách.)

A v Praze ve firemní garáži přináší oplastované kombi svému majiteli image člověka, který každý víkend vyráží na hory. Je to sice trochu umělé, ale funguje to. Tedy většinou.

Dobrodružněji pojatá verze passatu dostala klasické propriety této automobilové kategorie – jde o ochranné černé plastové lemy blatníků a prahů, ochranné zakrytí dostal i podvozek (je z tvrzeného plastu).

Hezkým detailem je dvojice koncovek výfuku v chromovém provedení (pravý otvor je falešný). Standardem jsou pak střešní ližiny.

V nabídce jsou konečně i výrazné barvy karoserie - jedna z nejhezčích je oranžová Habanero za 19 200 korun, což je i barva, kterou Volkswagen používá ve svých reklamách. Moc pěkná je i červená, zlatá nebo dva odstíny modré metalízy. Základní passat je docela nudné auto a je až s podivem, co dokáže „pořádná” barva a pár plastů navíc.

Za alltrackem se leckdo ohlédnul, v případě standardního passatu se toto množství alespoň dle našich zkušeností limitně blíží nule.

Světlá výška povyrostla o 27,5 milimetru na celkových 174 mm; tato verze passatu tak patří mezi ty nejpohodlnější. Všechny verze alltracku mají standardně pohon všech čtyř kol, tvořený mezinápravovou spojkou Haldex páté generace.

Základem jsou sedmnáctipalcové disky, v nabídce jsou i osmnácti– a devatenáctipalcové (ty mělo i testované provedení s pneumatikami o rozměru 245/40).

Vybírat můžete z pěti motorizací, základem je benzínová čtrnáctistovka; 1,4 TSI nabídne výkon 110 kW (150 k), ta se ovšem v Česku neprodává. Silnější dvoulitr je naladěn na 162 kW (220 k). Zbývající motory jsou naftové: 2,0 TDI naladěné na 110 kW (150 k), respektive 140 kW (190 k).

Vrcholem je námi zkoušená, dvakrát přeplňovaná verze BiTDI o výkonu 177 kW (240 k). Bohužel jediný motor v nabídce (základní TDI) lze spojit s manuální převodovkou, ve všech dalších případech máte DSG se šesti nebo sedmi rychlostními stupni.

Dvoulitrové TDI (všechna písmena červená) má vstřikování common-rail, největšího výkonu dosahuje při 4000 otáčkách, 500 Nm máte k dispozici mezi 1750 až 2500 otáčkami, až do 4000 máte k dispozici 400 Nm. Při tachometrové devadesátce točí motor na nejvyšší rychlostní stupeň 1500 otáček, při 130 km/h 2100 otáček. Zpřevodování je tudíž totožné s běžnou verzí passatu a motoru BiTDI.

Passat s vrcholným naftovým motorem nabídne kultivovanost i při pomalé jízdě, distribuce výkonu je velmi příjemná a lineární, a když pořádně sešlápnete plynový pedál, tak i docela brutální – minimálně do nějakých 200 km/h. Pak výkon zvolna padá, což majitelé šestiválcových naftových motorů obvykle neznají. Více informací najdete v našem dřívějším testu. [celá zpráva]

Nečekejte ovšem, že budete jezdit za šest litrů nafty, náš dlouhodobý průměr po rovných šesti stovkách kilometrů se rovnal hodnotě 8,5 l/100 km. Pro srovnání: v případě sedanu jsme v letních měsících jezdili v průměru za 7,5 l.

Vyplatí se nejvýkonnější TDI? Záleží na prioritách, podle nás už základní 140 kW / 190 k verze dvoulitrového TDI odvede výbornou službu; plný výkon BiTDI jsme během čtrnáctidenního testu využili opravdu jen sporadicky.

Passat je prostorné auto, ve verzi Alltrack navíc o dost stylovější a komfortnější. Jde o model, se kterým dvoustovkou proletíte Německo při cestě na hory, kde si užíváte trakce a jistoty při jízdě na sněhu nebo v lehkém terénu.

Výborná jsou LED přední světla, která sice mají pomalejší nástup, svítí ale znamenitě a dosáhnou dále než klasické bi-xenonové světlomety. Naopak zklamáním je určitá umělost řízení.

Počítat také musíte s ne zrovna lidovou cenou; kromě základního provedení se všechny verze přehoupnou přes milión korun. Cena testovaného vrcholného provedení se s příplatky vyšplhala přes hranici 1,5 miliónu korun.