Článek
Vědci v čele s doktorem Alexanderem Chervonským provedli řadu experimentů na populaci myší, která měla k cukrovce genetické předpoklady. Myši rozdělené na dvě skupiny drželi ve sterilním prostředí.
Jednu skupinu naočkovali roztokem obsahujícím střevní bakterie a výsledek byl fascinující. Onemocnělo 80 procent hlodavců držených v naprosté čistotě proti 34 procentům očkovaných jedinců.
Příliš čistoty škodí
Výsledky výzkumu zapadají do „hygienické hypotézy“, podle níž organismy, které se setkaly s méně mikroby, než předpokládá evoluce, jsou více ohrožené autoimunitními poruchami.
"Teorie říká, že když jste vystaveni velkému množství patogenů (choroboplodných zárodků), oživujete si svůj imunitní systém a chráníte se proti poruše vedoucí vás k cukrovce 1. typu,“ říká imunolog Chervonsky z Chicagské univerzity.
Výsledky potvrzují, že bakterie ve střevech mají vliv na podstatně více věcí, než je trávení, tvrdí mikrobiolog Sarkis Mazmanian z Pasadenské univerzity. Podle jeho slov imunitní buňky obíhají tělem a mohou dostávat signály od střevních bakterií. Tyto „zprávy“ pak přenášejí do dalších částí těla – v případě diabetu do slinivky břišní.
Doktor Chervonsky chce se svými kolegy vyvinout bakteriální přípravek, jež bude schopný předcházet cukrovce u lidí.