Hlavní obsah

Nákazy z jídla hrozí v létě mnohem častěji

Právo, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V letním počasí a zejména ve vedrech stoupá riziko nákazy různými nežádoucími bakteriemi v potravinách. Salmonelami, kampylobakteriemi, listériemi a dalšími. Způsobují různé zdravotní potíže včetně stavů, které ohrožují náš život.

Foto: Profimedia.cz

Ve vedrech stoupá riziko nákazy různými nežádoucími bakteriemi v potravinách.

Článek

Vyvolávají obvykle silné průjmy, zvracení, křeče, horečky, prudkou dehydrataci, někdy i poruchy vědomí a další zdravotní problémy. Produkují totiž v našem zažívacím traktu toxiny. Proto je odborníci označují jako toxoinfekce. Bývá důležité je včas rozpoznat a co nejrychleji vyhledat pomoc lékařů.

Nebezpečné jsou hlavně pro nevyzrálý organismus malých dětí nebo pro seniory, které trápí chronické nemoci a užívají na ně spoustu léků. Obě skupiny se špatně vyrovnávají s prudkým odvodněním organismu a s dalšími komplikacemi. Rizikové bývají i pro lidi se sníženou imunitou. I u nich mohou vyvolat stav ohrožující život.

Zvláštním případem toxoinfekcí jsou nákazy určitými kmeny E. coli, které obsahuje trávicí trakt hospodářských zvířat. A v poslední době se objevují podobné infekce vyvolané zlatým stafylokokem. Obě vyžadují rychlou pomoc lékařů. Likvidaci stafylokoka komplikuje to, že je odolný na spoustu antibiotik. Pojďme se ale blíže podívat naopak na tři nejčastější.

Pozor na kuřecí

Nejčastěji se lidé nakazí kampylobakteriemi. Obvykle ze špatně propečeného kuřecího masa. Stačí malý, lehce nedopečený nebo krvavý kousek masa někde u kosti, a potíže na sebe nenechají dlouho čekat.

To se snadno může stát při letním grilování, zejména tehdy, pokud je teplota grilu moc vysoká, takže se povrch masa připaluje, ale vevnitř se nestačí dostatečně prohřát a propéct. Tuto záludnou bakterii zničí teplota minimálně 72 °C uvnitř masa po dobu několika minut. Méně často způsobí nebezpečnou infekci nedostatečně propečené maso gyrosu nebo hamburgeru. Vzácně lidi nakazí domácí mazlíčci (koťata, štěňata apod.).

Naopak běžně dochází ke kontaminaci těmito bakteriemi přes nůž nebo přes prkénko, na kterém jsme krájeli nakažené maso a pak i další druhy potravin, třeba zeleninu. Proto je třeba opláchnout po nakrájení masa nůž i prkénko horkou vodou, která má kolem 80 °C.

Příznaky:

  • Vzestup teploty, únava, bolesti hlavy a svalů.
  • Za několik hodin nastoupí křečovité bolesti břicha a průjem s vodnatou stolicí, někdy i s příměsí krve.
  • Postižení zvrací jen výjimečně. Onemocnění většinou do jednoho týdne odezní. 

Mezi nejčastější komplikace patří dehydratace a minerální rozvrat. U někoho se objeví imunitně podmíněný zánět kloubů nebo výsev vyrážky, obvykle po několika dnech až týdnech.

Inkubace: Nemoc se projeví za 1–7 dní od nákazy.

Co pomáhá: Rehydratační nápoj, který doplní ztracené tekutiny a minerály, léky typu střevní dezinfekce, živočišné uhlí, dieta a probiotika s prebiotiky na rychlejší obnovu narušené střevní mikroflóry.

Vejce se salmonelou

Infekce salmonelou nám hrozí z infikovaných syrových nebo nedostatečně uvařených vajec, tedy z těch udělaných na hniličku nebo nedostatečně usmažených, případně z volského oka. Maso a masné výrobky (salámy, sekaná, uzené) bývají nakažené spíš výjimečně.

Nejčastější příčinou nákazy je majonéza, kterou si uděláme sami doma z kontaminovaných vajec nebo ji připraví v malé provozovně (velcí výrobci celý proces přísně kontrolují).

Rizikové mohou být i výrobky z těchto majonéz, jako jsou třeba vlašský salát, chlebíčky apod. I v těchto případech je dobrou prevencí, když všechny použité pomůcky důkladně opláchneme vodou teplejší než 75 °C. Při této teplotě bakterie hyne.

Příznaky:

  • Bolesti a křeče v břiše.
  • Zvracení a horečka.
  • Vodnaté průjmy, ve kterých může být i krev, hlen, případně hnis.

Při těžké dehydrataci se může objevit apatie, neklid, halucinace, nízký krevní tlak, suchý jazyk, ale také křeče, zrychlený tep a bušení srdce, někdy i poruchy vědomí nebo jeho ztráta. Pokud se salmonela dostane skrze střevní stěnu do krve, může vyvolat zánět kostí, hnisavý zánět měkkých tkání, zánět mozkových blan nebo jiné komplikace.

Inkubace: Obvykle do 48 hodin od infikování.

Co pomáhá: Totéž, co u kampylobakterií. Při silných průjmech a zvracení je potřeba stále doplňovat ztracené tekutiny, jinak riskujeme selhání ledvin.

Listérie v mléce, masu i zelenině

Nejčastěji se listériemi nakazíme ze špatně pasterovaného nebo nepasterovaného mléka anebo výrobků z něj. Jde většinou o sýry, lahůdkové pomazánky na chlebíčcích, jogurty, zmrzliny, cukrářské krémy apod.

Méně častým zdrojem bývá kontaminované a tepelně špatně zpracované maso. Různé tataráky, krvavé bifteky aj. Zasažená může být i zelenina, kvůli hnojení půdy výkaly nakažených zvířat.

Příznaky:

  • Horečka
  • Bolesti svalů
  • Nevolnost nebo průjem
  • Zvětšení lymfatických uzlin

Pokud se bakteriím podaří proniknout skrz sliznice trávicího traktu do těla, napadají mozek. Dokážou vyvolat infekční zánět mozkových a míšních blan. Ten se projevuje:

  • Ztuhlým krkem, bolestmi hlavy a horečkou.
  • Apatií a zmatenými reakcemi.
  • Problémy s rovnováhou.

Inkubace: Bývá různá, od 2 do 4 týdnů, ale někdy i do dvou měsíců.

Co pomáhá: Léky na horečku a doplňování tekutin i minerálů. Zbytek je v rukou lékařů. Nejnebezpečnější bývá pro těhotné, představuje totiž smrtelné nebezpečí pro plod.

Vážné následky může mít pro diabetiky, lidi s postiženou imunitou, s nemocnými játry, pro pacienty, kteří si léčí nebo právě prodělali rakovinu, a pro HIV pozitivní. Tito lidé by měli dodržovat všechny výše uvedené zásady hygieny a přípravy potravin. Bakterii zničíme varem trvajícím několik minut nebo zahřátím na teplotu 70 °C, které musí trvat 10 minut.

Nižší hygiena na cestách
Léto představuje zvýšené riziko, i pokud jde o další infekce z potravin. Ty však nebývají tak nebezpečné. Často jde o mikroorganismy, které jídlo přirozeně obsahuje. Přemnoží se v něm kvůli špatnému skladování a horkému počasí. Riskantní mohou být i jídla v restauracích nebo ze stánků na túrách a u vody, která nejsou čerstvá nebo bývají náchylnější k nákazám jako třeba majonéza. Trávicí potíže, případně průjem souvisejí někdy s nižší hygienou při přípravě stravy a její konzumací v kempech, v improvizovaných tábořištích a vůbec na cestách. Na ně obvykle stačí léky typu endiaronu nebo živočišného uhlí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám