Tom Hanks: Udržet si manželství je těžké kdekoli

V nedávné show Davida Lettermana Tom totiž poté, co moderátor poznamenal, že zhubl, poprvé prozradil, že má cukrovku. Na herce, který léta dokázal tajit své soukromí, to byl odvážný krok. „Ano, mám cukrovku typu 2,“ zakřičel do sálu. „Už teď jsem si jistý, že to rozpoutá mediální blázinec. Bulváry budou skandalizovat můj stav a psát, že jsem ji dostal proto, že jsem musel hubnout a tloustnout do některých rolí. To ale není pravda,“ dušuje se.

Vysokou hladinu cukru v krvi má už od šestatřiceti. „Tehdy mi lékařka poprvé řekla: Mladý muži, máte cukrovku typu 2. Pakliže si ale budete udržovat stejnou váhu, jakou jste měl na střední, nemělo by se to zhoršovat a budete v pořádku. To se mi sice úplně nepovedlo, protože tehdy jsem vážil kolem padesáti kilo, ale nestěžuji si,“ vtipkuje dnes sedmapadesátiletý slavný rodák z Concordu v Kalifornii.

Cukrovka typu 2 je dnes tak rozšířenou chorobou, že ji Tom nepovažuje za tragédii. Naopak ještě dodává, že se ani v nejmenším necítí starší než na dvacet sedm. Tolik mu bylo v době, kdy natáčel romantickou fantasy Žbluňk! (1984). Od té doby zvládl na šedesát filmů a seriálů a patří bezesporu mezi hollywoodské ikony.

Od filmových legend své generace se ale liší. Snad nejlépe to vystihl režisér Steven Spielberg, když řekl: „Jistě najdeme pár lidí, kteří jsou stejně populární jako on, ale Tom Hanks je jen jeden.“

Za ztvárnění kapitána Phillipse, který velel americké nákladní lodi Maersk Alabama, přepadené v roce 2009 somálskými piráty, mu už dnes kritici předpovídají třetí zlatou sošku.

„V každém případě je tohle role, která mi utkví v paměti po zbytek života. Vůbec jsme nevěděli, kdo bude hrát piráty, jelo se hned na živo. Slyšeli jsme jen, jak se přibližují k lodi, ale uviděli jsme je poprvé, až když obsadili kapitánský můstek, což byl naprostý šok. Z těch neskutečně vyzáblých, rychle se pohybujících tmavých chlapíků mi – nelžu – vstávaly vlasy na hlavě, chvílemi jsem z nich byl vyděšený k smrti. Natáčení bylo hodně naturalistické. A víme, co se může při takovém, byť fingovaném přepadení stát,“ přiznává zkušený herec.

Před začátkem filmování se Tom seznámil se skutečným kapitánem přepadené lodi. „Richard je ostřílený námořník a velice pragmatický chlapík, který přežil neuvěřitelné situace. Dával mi ty nejdůležitější kapitánské instrukce. Na otázku, co by dělal v situaci, kdyby tam v šestadvacetičlenné posádce byli tři magoři, odpověděl: Byl bych štěstím bez sebe, že jsou jen tři, většinou je jich víc.”

Pro Toma byl kapitán Phillips typickou filmovou rolí z dlouhé řady těch, na kterých postavil svou skvělou kariéru: nenápadný muž, rodinný typ, je náhle vržen do neobvyklé, mimořádné situace. Ať už to byl Samotář v Seattlu, velitel věznice v Zelené míli, kapitán Miller ve válečném dramatu Zachraňte vojína Ryana, hrdina z Trosečníka, Terminálu a nakonec i uznávaný symbolog Robert Langdon v Šifře mistra Leonarda a dalších Brownových zfilmovaných románech, všechny mají tohoto společného jmenovatele.

Hanks patří mezi celebritami k nejoblíbenějším, uznávají ho nejen lidé z branže, ale i novináři, kterým, jak s oblibou říká, s radostí odpoví na všechny otázky. „O jeho rodině se od něho ale nedozvíme nic,“ podotýká k tajemnému herci jeden z nich.

„Většinou totiž dělá, že takovou otázku neslyšel. Jediné, co jsem z něho kdy dostal, byla odpověď na to, jaké je tajemství jeho pětadvacetiletého manželství s Ritou Wilsonovou. To odpověděl: „Lidé říkají, že je těžké udržet si manželství v showbyznysu. Já si myslím, že udržet si manželství je těžké kdekoli. Když si ale vezmete tu pravou, funguje to všude.“

Spokojená rodina je pro Toma hodně důležitá. Ta jeho totiž představu o šťastném domovu nesplňovala. Tom byl typické dítě z nižších středních vrstev, otec byl kuchař, matka pracovala v nemocnici. Když mu bylo pět roků, rodiče se rozvedli a Tom se starším bratrem Larrym zůstali s otcem, stěhujícím se z místa na místo, až se nakonec usadil v kalifornském Oaklandu. Tomovi bylo osm, když se otec podruhé oženil. Vzal si Asiatku, která měla několik dětí.

Na tuto dobu Tom nevzpomíná rád. „Každý v naší velké rodině miloval každého. Jenže v našem domě se pokaždé scházelo na padesát lidí, a já jsem nikdy necítil, že bych mezi ně patřil. Byl jsem tichý a plachý, nedělal jsem žádné potíže. Byl jsem skutečně hodné dítě a měl jsem smysl pro odpovědnost.“

Že by mohl hrát, ho nenapadlo dřív, než nastoupil na Kalifornskou univerzitu v Sacramentu. Okamžik, kdy se přidal k ochotníkům ve školním divadelním souboru, všechno změnil.

Právě na hodinách dramatických umění se Hanks sešel s Vincentem Bowlingem, ředitelem divadelního festivalu v Clevelandu, který mu navrhl, aby šel na letní praxi do jeho divadla. Odtud pak vedla cesta do New Yorku a postupně i do filmů. V osmdesátých letech mu zajistila popularitu řada povedených komedií, o jeho hvězdné kariéře však rozhodly oscarová Philadelphia (1993) a snímek Forrest Gump o rok později.

Slavný režisér Robert Zemeckis tehdy na adresu Hankse řekl: „V této roli ukázal to, co dokážou jen velcí herci.“ Tom za ni dostal druhého Oscara. A po roli kapitána Phillipse zřejmě nastal čas pro zlatou sošku do třetice.