„Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti,” uvádí zpráva zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v Katowicích. Současně varuje, že i oteplení o 1,5 stupně přinese „rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech částech společnosti“ a oteplení o dva stupně by mohlo být v mnoha oblastech katastrofální.

Při oteplení o dva stupně by podle 33stránkové zprávy vlnám vedra bylo vystaveno o 420 miliónů lidí více a o deset miliónů lidí víc by bylo postiženo zvyšováním hladiny světových moří. Zcela by zanikly korálové útesy, zatímco při oteplení do 1,5 stupně by některé přežily. Situace, kdy by byl Severní ledový oceán bez ledu, by v případě oteplení o 1,5 stupně nastala jednou za sto let, v případě oteplení o dva stupně ale už ”nejméně jednou za desetiletí”.

Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo.Ottmar Edenhofer

„Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami,” uvedl spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu Hans-Otto Pörtner.

Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Aby se podařilo dosáhnout klimatických cílů pařížské dohody, museli by lidé podle zprávy IPCC začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Podle pozorovatelů je zpráva ”politickým budíčkem”, neboť za současného vývoje svět směřuje k oteplení o tři až čtyři stupně. Výzkum devíti desítek vědců došel k závěru, že od předindustriální éry teplota stoupla o jeden stupeň a s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně.

Radikální opatření

Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout nulových emisí: Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá, nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.

Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě.Niklas Höhne

„Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo,” řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující: „Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat - je to skutečně záchranný plán.”

„Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě,” komentoval zprávu Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.

Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. „Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v pařížské dohodě,” uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas, „jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí.” Komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.

Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas: „Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy.”

Zpráva dodává, že cílů nelze dosáhnout bez zapojení jednotlivců, kteří by měli kupovat méně mléka a mléčných výrobků, více využívat lokálních a sezónních potravin, používat elektromobily a na kratší vzdálenosti chodit nebo jezdit na kole, cestovat vlaky a autobusy místo letadla, sušit prádlo na sušáku, a ne v sušičce, a bydlet v nízkoenergetických domech.