Článek
"Zatím jsme na pohotovosti přijali 25 policistů a 21 manifestantů" zraněných při demonstraci, řekl agentuře doktor Goran Vuković. V nemocnici skončil jeden policista a jeden demonstrant, ostatní osoby utrpěly zranění lehčího rázu, upřesnil Vuković.
V srbském hlavním městě byly rozmístěny tisíce policistů, kteří dohlížely na pořádek. Srbský prezident Boris Tadić účastníky demonstrace varoval: "Každý má právo demonstrovat, ale by vědět, že řád a pořádek bude respektován."
Protesty organizuje opoziční Srbská radikální strana (SRS). Do Bělěhradu svážela autobusy tisíce nacionalistů z celého Srbska. Do Bělehradu podle SRS dorazila také řada bosenských Srbů, kteří Karadžiče stále vnímají jako válečného hrdinu.
Příznivci Radovana Karadžiče na demonstraci v Bělehradě na záběrech televize CNN.foto: CNN
"Toto shromáždění bude symbolem odporu, symbolem síly těch, kdo nade vše milují svobodu," řekl jeden z představitelů SRS Aleksandar Vučić. "Budeme pokračovat v odporu proti diktátorskému režimu v Srbsku. Budeme se i nadále ptát, čí polovojenské jednotky zatkly Radovana Karadžiče, jak to udělaly a proč," dodal.
Rozhodnutí o vydání se protahuje
Rozhodnutí o vydání Karadžiče do Haagu se protahovalo. Právník Svetozar Vujačić zřejmě využil díry v zákoně, která neurčuje, jak dlouho musí soud na doručení odvolání čekat. Je možné, že odvolání poslal ze zahraničí, zřejmě z Bosny a Hercegoviny.
Vujević na otázku, zda odvolání poslal ze zahraničí, odmítá odpovědět. Ivana Ramičová z bělehradského soudu potvrdila, že odvolání nedorazilo. Sama se přiklání k názoru, že by se mělo čekat "rozumnou dobu". Tu však ani ona nespecifikovala.
Pokud by bylo odvolání podáno v Bosně a Hercegovině, trvalo by doručení odvolání nejméně sedm dní, sdělil Vujačić novinářům. Tím posílil spekulace, že odvolání jde právě z Bosny.
Příznivci bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče na demonstraci v Bělehradě.foto: ČTK/AP/Darko Vojinovic
Ředitel kanceláře srbské vlády pro jednání s Haagským tribunálem Dušan Ignjatvić je přesvědčen, že do konce týdne bude o vydání rozhodnuto a proces s Karadžičem bude skončen v roce 2010.
Radovan Karadžić se skrýval pod novou identitou. foto: ČTK/AP
Hlavním bodem obžaloby je genocida Bosňáků ve Srebrenici, kde přišlo o život 8000 lidí, což byl největší válečný masakr od druhé světové války v Evropě.
V Bosně poprvé soudili za Srebrenicu
Soud pro válečné zločiny v bosenské metropoli Sarajevo ve čtvrtek poslal sedm bosenských Srbů na 38 až 42 let do vězení za účast na masakru tisíců bosenských Muslimů v Srebrenici v roce 1995. Je to první rozsudek bosenského soudu za genocidu spáchanou během občanské války v zemi v první polovině 90. let
"Obžalovaní při plném vědomí popravili stovky muslimů s cílem vyhladit muslimské obyvatelstvo Srebrenice," zdůvodnil soudce Hilmo Vučinić výši trestů. Sedm odsouzených se podle něj také podílelo na vyhnání 25 000 muslimských žen, dětí a starců ze Srebrenice.
Policie Karadžiče nedopadla
Srbský ministr vnitra Ivica Dačić v podnělí popřel, že by se jeho ministerstvo podílelo na zatčení někdejšího předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Potvrdil ale, že srbská policie prozkoumala byt, kde se Karadžić skrýval a objevila řadu dokumentů z doby občanské války v Bosně.
"Karadžiče zatkly zpravodajské služby a ministerstvo vnitra není zpravodajská služba," řekl Dačić na pondělním zasedání parlamentního bezpečnostního výboru. Úředníci ministerstva podle něj "neměli se zatčením nic společného".
Spekuluje se, že se na zatýkání podílely zahraniční tajné služby. Karadžičův advokát také zvažuje podání žaloby, protože předák bosenských Srbů byl údajně zatčen dříve, než bylo uvedeno a držen na neznámém místě se zavázanýma očima.
Objevené dokumenty by mohly v případě Karadžičova vydání do Haagu prokázat, zda někdejší bosenskosrbský předák věděl o válečných zločinech, z nichž je obviňován, nebo zda je dokonce sám nenařídil.