Tlak Kosova postoj Slovenska nenaleptal

Od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova uplynulo přes třináct let a Priština v posledních měsících stupňuje úsilí, aby zmíněné členské státy Unie změnily svůj názor. Snaží se o to na dvoustranné úrovni a lobbuje také v Bruselu.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijal v Berlíně kosovskou prezidentku Vjosu Osmaniovou s vojenskými poctami. „Na Slovensku se to nemůže stát, protože nezávislost Kosova neuznává,“ upozornil deník Pravda.

List oslovil několik slovenských politiků, kteří zaujali zcela jasné stanovisko. Ivan Korčok, šéf slovenské diplomacie, zdůraznil, že slovenský postoj vychází ze širokého domácího konsenzu, že tato otázka bude vyřešena v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou.

„Plně respektuji dosavadní oficiální přístup Slovenské republiky, že Kosovo je nedělitelnou součástí Srbska,“ uvedla vicepremiérka Veronika Remišová.

Podle Juraje Krúpy, poslance vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, vznik Kosova jako samostatného útvaru není z mezinárodně-politického hlediska v pořádku.

„Podobně, jako například neuznáváme Abcházii nebo Jižní Osetii, je nadále ve slovenském národně-státním zájmu Kosovo neuznávat,“ sdělil předseda parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost.

Podle Ľuboše Blahy, místopředsedy opoziční strany Směr-slovenská sociální demokracie, není možné uhnout ani o milimetr ve věci, že Kosovo je srbské.

„Způsob jeho odtržení byl zločinem proti mezinárodnímu právu. Směr bude jednoznačně trvat na tom, aby se dodržovala národní suverenita Srbska. Zároveň budeme vystupovat proti tomu, aby jiné státy uznáním nezávislosti Kosova pošlapávaly mezinárodní právo,“ dodal.

Opoziční strana Hlas-sociální demokracie má podobný názor. „Plnohodnotné uznání Kosova (de iure) se ze strany Slovenska může uskutečnit pouze po dosáhnutí dohody o vypořádání vztahů mezi Bělehradem a Prištinou a jejich následném vzájemném uznání jako subjektů mezinárodního práva,“ řekl poslanec Hlasu Peter Kmec.