Odpůrce Franka pomaloval diktátorovu hrobku

Tenreiro přišel do mauzolea v Údolí padlých. Klekl si k Frankově náhrobní desce a rychle na ni namaloval rudou holubici a slova Za svobodu. Když dílo dokončoval, zasáhla ostraha, která ho zadržela a předala policii.

Ve středu Tenreiro vydal prohlášení, že chtěl učinit výpověď jménem Frankových obětí.

Španělská vláda slíbila, že se příští rok ostatky kontroverzního vůdce, který zemřel v roce 1975, přemístí na jiné místo. Zatím leží v Údolí padlých spolu s 34 tisíci dalších mrtvých z obou táborů španělské občanské války, v níž za tři roky zemřelo na půl milionu lidí.

Válka vypukla, když v roce 1936 Franco - podporovaný fašistickou Itálií a nacistickým Německem - povstal proti tehdejší levicové vládě. Mnozí považují za nedůstojné, aby byl Franco pohřben vedle svých obětí.

Frankova rodina, která s exhumací nesouhlasí, ale nemůže jí podle místních médií legální cestou zabránit, dostala možnost zvolit si místo pro pohřbení svého slavného příbuzného. Vybrala si katedrálu Panny Marie Almudenské v centru Madridu, kde má rodina zaplacenou hrobku.

To se nelíbí španělské vládě. Španělská vicepremiérka Carmen Calvová v úterý novinářům řekla, že Franco by měl být pohřben na „důstojném místě”, ale ne na takovém, které by se mohlo stát poutním místem a prostorem pro manifestace na podporu frankismu. Podle Calvové má vláda ze zákona povinnost zabránit oslavování frankistické diktatury.

Je ale otázkou, zda tomu bude možné zabránit, protože rodina má v chrámu hrobku a přispěla i na stavbu katedrály

Proti pohřbení ostatků v katedrále v centru Madridu demonstrovalo minulý týden u katedrály několik tisíc lidí. Franco však má v zemi stále i mnoho příznivců, protože hájil katolickou víru proti komunistům a dokázal dosáhnout toho, že navzdory naléhání Hitlera a Mussoliniho se mu podařilo nezavést Španělsko do druhé světové války.