Hlavní obsah

Evropská komise ostrovanům vystavila účet za brexit: dělá to asi dva bilióny

– Brusel

Plánovaným vystoupením Spojeného království z Evropské unie v roce 2019 britské závazky vůči Bruselu možná neskončí. Evropská komise chce po britské vládě, aby se zavázala, že bude hradit odvody do takzvaného víceletého finančního rámce (dlouhodobého rozpočtu) až do roku 2023, aby v něm nechyběly peníze. V přepočtu je řeč o částce okolo 1,9 biliónu korun. Informoval o tom deník Telegraph.

Foto: Peter Nicholls, Reuters

Ilustrační foto

Článek

„Komise chce po Velké Británii, aby platila ode dne odchodu v roce 2019 až do roku 2023, kdy budou finanční nároky sedmiletého rozpočtového období EU nejvyšší,“ řekl britskému listu zdroj obeznámený s vyjednáváním.

Požadavek Evropské komise podle citovaného zdroje tento měsíc vznesl její hlavní vyjednavač Michel Barnier během jednání se zástupci sedmadvaceti zemí, které v Unii zůstávají. Splněním tohoto požadavku údajně Brusel podmiňuje uzavření obchodních dohod s Velkou Británií, které by měly vstoupit v platnost poté, co vystoupí z EU.

Platit nebudeme, slíbila Mayová

Pokud by Británie v roce 2019 z Unie vystoupila, aniž by pokračovala v přispívání do víceletého finančního rámce, znamenalo by to, že by bohatší země, jako je Německo či Francie, musely platit víc a chudší země, mezi něž se řadí i Česko, by naopak dostávaly méně. Ve hře je 60 miliard liber, což odpovídá asi 1,9 biliónu korun.

Jak se k požadavku Evropské komise postaví vláda britské premiérky Theresy Mayové, není jasné. Ministerská předsedkyně ale občanům slíbila, že Spojené království po brexitu do unijního rozpočtu „obrovské částky“ platit přestane.

Článek 50 o vystoupení z EU
Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy šéfa vlády, a to buď šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU. Mayová plánuje oznámení do konce března.
Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání. Po dvou letech automaticky země přestává být členem Unie, i když teoreticky je možné lhůtu za poměrně složitých podmínek prodloužit.
Britové jsou připraveni například ihned garantovat práva občanů z EU na svém území, pokud tak učiní i Unie v případě britských občanů. Jinak spíše doufají, že během dvou let vyjednají rámec budoucího partnerství s EU. Londýn chce vystoupit ze společného trhu i celní unie.
Otázka je tedy také to, jaká bude podoba přechodného období po dvou letech, kdy se teprve budou vyjasňovat stovky podrobností, a jak bude toto období dlouhé.
Vyjednávání za EU povede Evropská komise a tým vedený Francouzem Michelem Barnierem. S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament.
Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou – pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám