Článek
„Vyjadřuji uznání Chorvatsku za jeho úsilí a vytrvalost při plnění všech požadavků na přistoupení k schengenskému prostoru,” uvedl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise dala podle Junckera doporučení pro přijetí země do Schengenu vzhledem k výraznému pokroku, který Chorvatsko učinilo v rámci kontrol vnějších hranic.
Schengen v současnosti sdružuje 22 zemí EU a Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Obyvatelé těchto států mohou v rámci schengenského prostoru cestovat - až na výjimečné situace - bez hraničních kontrol a jejich země spolupracují v otázkách vnitra a justice.
Země je členem evropského bloku od roku 2013, o zařazení mezi schengenské státy požádalo před třemi lety. Komise v minulosti zvláště s odkazem na migrační krizi po Záhřebu požadovala důslednější plnění přístupových kritérií, především ochranu hranice s Bosnou.
„Dnes můžeme konstatovat, že všechna kritéria byla splněna. Chorvatsko musí ale i nadále pokračovat v jejich dodržování, zvláště v práci na ochraně své vnější hranice,“ řekl Avramopulos.
Dobře utajené chorvatské bohatství, o kterém Češi takřka nevědí
Slovinsko má výhrady
Chorvatsko bylo za migrační krize okolo roku 2015 pro běžence jednou z tranzitních zemí na cestě do západní Evropy a Maďarsko kvůli tomu sáhlo k uzavření společné hranice. Příchod migrantů přes členitou, zhruba tisícikilometrovou chorvatskou hranici s Bosnou vyvolává v některých unijních státech obavu i v současnosti.
Proti zahrnutí Chorvatska do prostoru bez hraničních kontrol se v minulosti vyslovilo například sousední Slovinsko. Oba státy mají navíc nevyřešené hraniční spory, a proto se očekává, že vzhledem k potřebné jednomyslnosti zemí při schvalování nebude tento poslední krok pro Záhřeb zdaleka jednoduchý.
Co si můžete užít na ostrovech u Zadaru
