Článek
„Ty ostatní funkce nevnímám, že jsou až tak důležité. Klíčem je Evropská komise - klíčem je to, aby tam byl člověk, který nebude rozdělovat Evropu, který nám nebude vnucovat kvóty a názory na ilegální migraci nebo nám diktovat tematické okruhy na rozpočet,“ řekl Babiš.
Dal přitom najevo, že nejde pouze o osobu, ale zejména o budoucí zaměření Komise. „Jde o to, aby byla konečně odpolitizována. Nemají dělat politiku. Nemají se vymezovat vůči jednotlivým členským státům. To je důležité pro Českou republiku i pro visegrádskou čtyřku,“ zdůraznil.
Proti Timmermansovi
Po příjezdu na summit dal Babiš najevo odmítavý postoj k Fransi Timmermansovi, kterého chce šéf unijních summitů Donald Tusk podle agentury DPA navrhnout do čela Evropské komise. Je to výsledek ujednání, k němuž dospěly klíčové unijní země v době, kdy se jejich představitelé účastnili summitu 20 největších ekonomik světa v Ósace.
„Pan Timmermans se vícekrát vyjádřil negativně k našemu regionu. Také měl jiné úplně názory na migraci, než máme my. Je to člověk, který bývalé východní Evropě moc nefandí,“ vysvětlil premiér svůj odmítavý postoj ke špičkovému kandidátovi z řad socialistů.
Na dotaz, jak chce toto stanovisko obhájit před ostatními zeměmi, prohlásil: „Budeme říkat, že potřebujeme někoho, kdo Evropu spojuje, a ne rozděluje. Tento summit je o tom, zda se Evropa sjednotí nebo ještě více rozdělí.“
Naznačil také, jak se chce opřít do ujednání z Ósaky. „Pokud slyšíme, že tam jsou dva spitzenkandidáti a ani jedna žena, musíme se vrátit k debatě o geografické rovnováze a k tomu, že jsme na začátku říkali, že tam potřebujeme ženy,“ řekl.
Podle ujednání z Ósaky by se měl kromě Timmermanse uplatnit i další špičkový kandidát, lidovec Manfred Weber, který by se údajně měl stát předsedou unijního parlamentu. Jako možného uchazeče o post šéfa Komise zmínil premiér nizozemskou eurokomisařku a špičkovou kandidátku liberálů Margrethe Vestagerovou.
„Je tam strašně moc faktorů“
Premiér potvrdil také nezájem Česka na snaze prosazovat do čela Komise nějakého středoevropského kandidáta. „V4 nemá kandidáta. Byly nějaké úvahy, ale to není naše pozice. Naše pozice je, aby předsedou EK byl někdo, kdo bude vnímat ten náš region,“ zdůraznil.
Připomněl také, že dnešnímu summitu předcházela obsáhlá diskuse v Unii, na níž se osobně podílel: „Strávil jsem celý víkend telefonáty. Mluvíme stále. Je tam strašně moc faktorů, které o tom budou rozhodovat.“
Summit by se měl dohodnout na obsazení až pěti vrcholných postů. Kromě šéfa Evropské komise k nim patří i předseda unijního parlamentu, hlava Evropské rady („europrezident“), šéf Evropské centrální banky a zmocněnec pro unijní zahraniční politiku.
Kromě politiků ze západních a jižní Evropy jsou nastolována i jména uchazečů o čelné funkce ze středovýchodní Evropy. Kromě končícího místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče ze Slovenska či exkomisařky a nynější šéfky Světové banky Kristaliny Georgievové z Bulharska se mluví třeba o chorvatském premiérovi Andreji Plenkovičovi nebo o předsedovi slovenské vlády Peterovi Pellegrinim.