"Kdo tu žije, pracuje a platí odvody, má také oprávněný nárok na pomoc z našeho sociálního systému," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová. "Kdo tu ale nikdy nepracoval a své živobytí si založil na pobírání státní finanční pomoci, pro toho bude platit, že o dávky musí žádat ve své vlasti," dodala sociálnědemokratická politička.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Nárok budou mít občané EU, kteří nežijí v Německu déle než pět let, podle návrhu jen na překlenovací dávku, jejíž výplata však bude omezena pouze na čtyři týdny. Pokrýt by měla jen náklady na základní potřeby, jakými jsou jídlo, ubytování, hygiena a zdravotní péče.

Nahlesová návrhem zákona reagovala na loňské rozhodnutí Spolkového sociálního soudu (BSG), podle něhož mají cizinci ze zemí EU pobývající v Německu více než šest měsíců nárok na určité sociální dávky v zákonné výši. Dávky v případě dlouhodobé nezaměstnanosti jim ale podle soudu nepřísluší. I tak řada měst a obcí varovala před nadměrnou finanční zátěží, kterou jim rozhodnutí soudu způsobí.

V červnu v Německu dostávalo nějakou formu sociálních dávek 450 000 občanů jiných členských zemí EU, což představuje asi 12 procent všech v zemi žijících cizinců ze zbytku evropské osmadvacítky. Zhruba 135 000 z nich tvořili Bulhaři a Rumuni.