Trudeauovi se blufování s předčasnými volbami může vymstít. Většinu znovu nezíská, naznačují průzkumy

„Přál bych si, aby to (volby) býval nevyhlásil,” cituje agentura Reuters zdroj uvnitř vládní Liberální strany.

Trudeauovi, který je u moci od roku 2015, končilo současné funkční období za dva roky. V létě ale vycítil, že se jeho vláda těší nebývalé podpoře a přistoupil tak k vyhlášení předčasných voleb, v angličtině nazývaných „snap election” (doslova volby lusknutím prstů).

Kanadská vláda sice podle odborníků příliš dlouho váhala s uzavřením hranic, nezvládla zkraje pandemie ochránit seniory a očkovací kampaň drhla, to vše bylo ale postupem času odpuštěno. Dnes je země premiantem G7 v očkování a vládní programy na podporu podnikatelům jsou obecně chváleny.

„Z politického hlediska zažívá vláda nejlepší období. Veřejnost má dobrou náladu,” chválil ještě v srpnu Trudeaovo nečekané rozhodnutí vypsat volby datový analytik David Coletto.

Poslední týdny ovšem ukazují, že se kanadský premiér možná přepočítal.

Z nedávného průzkumu společnosti Ipsos vyplynulo, že si 58 procent voličů myslí, že vyhlásit volby uprostřed čtvrté vlny pandemie je nesprávný krok. Čtvrtina dotázaných vyjádřila obavy o svoji bezpečnost.

„Vypsání předčasných voleb zřejmě vytrhlo voliče z otupělosti a připomnělo jim, že Trudeau je především politikem, který usiluje o politický prospěch,” píše ve své analýze datový žurnalista Ben Walker z magazínu New Statesman.

Oficiálně jsou volby v pondělí 20. září. Více než 5,8 milionu Kanaďanů už ale využilo možnost odvolit předčasně, což je nárůst asi 18 procent oproti řádným volbám z roku 2019.

Celkově se ale očekává nižší volební účast. „Přišlo mi to dost zbytečné, nejraději bych v době pandemie nechodila volit,” uvedla pro server Global News jedna z voliček.

Deklarované preference navíc ukazují, že nadcházející volby nijak politickou mapu nepřekreslí – tedy, že Trudeauovi liberálové ani tentokrát nezískají většinu.

V současnosti by je podle průzkumů volilo asi 31,9 procenta lidí, opoziční konzervativce pak asi 31,3 procenta. Klíčové je ale sledovat, jak se tato čísla promítnout do jednotlivých mandátů.

Liberálové by získali jen 151, pro většinu ve sněmovně je potřeba 170 z celkových 338 mandátů. Pro složení vlády by si tak liberálové opět museli vyjednat podporu u jedné z menších stran.