Článek
Podle OSN takový masový proud uprchlíků ohrožuje stabilitu oblasti. Jde o největší migraci od roku 1948, kdy statisíce Palestinců opouštěly území, na nichž vznikl Izrael.
Nejvíce uprchlíků skončilo v Sýrii, kde jich nyní je 1,4 miliónu. Tři čtvrtě miliónu jich přijalo Jordánsko, které na uprchlíky musí ze svého rozpočtu dávat ročně miliardu dolarů. Jordánsko už není schopné poskytnout ani všem dětem uprchlíků bezplatnou lékařskou péči. Většina z iráckých dětí nemá šanci se dostat do přeplněných jordánských a syrských škol. Sýrie i Jordánsko chtějí ubezpečení, že se iráčtí uprchlíci v budoucnu vrátí do vlasti nebo budou přemístěni jinam.
OSN doufá, že najde do konce roku nový domov pro 20 000 Iráčanů. Americká vláda sice slíbila, že jich přijme 7000, ale dosud z bezpečnostních důvodů umožnila vstup jen 133.
Syřané viní USA
Syrský velvyslanec v Jordánsku Milad Atijah, který se konference také účastní, řekl, že za situaci mohou Spojené státy, které zahájily útok na Irák. "Jako okupační síla by měly nést zvláštní odpovědnost, neboť jejich politika vyvolala utrpení Iráčanů," řekl s tím, že by USA měly zemím, kde skončili uprchlíci, "poskytnout reálnou pomoc a najít politické řešení, které by zajistilo bezpečnost a stabilitu Iráku".
Proud uprchlíků neustává, protože v Iráku se nedaří výrazněji zlepšit bezpečnostní situaci. Atentáty i projevy sektářského násilí jsou na denním pořádku a každý měsíc si vyžádají i podle nejstřízlivějších statistik hodně přes tisíc obětí.
Uprchlíci z Iráku však jsou i v dalších zemích v oblasti. Ve státech Perského zálivu našlo azyl na dvě stě tisíc iráckých uprchlíků, sto tisíc jich skončilo v Egyptě, 54 tisíc v Íránu, 40 000 v Libanonu a deset tisíc v Turecku.