Neúspěchem skončila i zbylá dvě referenda, v nichž šlo o zvýšení zlatých rezerv centrální banky a o zrušení daňových úlev pro bohaté cizince. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků hlasování.

Nejsledovanějším ze tří dnešních plebiscitů bylo hlasování o přistěhovalcích. Jeho navrhovatelé chtěli prosadit, aby počet imigrantů ročně nepřekročil 0,2 procenta celkové populace, což je asi 17 000 lidí. Nyní do Švýcarska každoročně přijíždí více než 80 000 lidí.

S iniciativou nesouhlasila vláda, parlament ani velké podniky a referendum se vykládalo i jako hlasování o dalších vztazích s Evropskou unií. Omezení počtu přistěhovalců by totiž bylo porušením vzájemné dohody o volném pohybu osob a země by kvůli němu mohla přijít o bezproblémový přístup na unijní trh.

Švýcaři už letos o omezení přistěhovalectví jednou hlasovali. V únoru se jich v referendu těsná většina vyslovila pro zavedení kvót. Nyní ale další omezování počtu přistěhovalců odmítlo 74 procent hlasujících.

Také další z nedělních referend se týkalo cizinců. Konkrétně v něm šlo o zrušení poměrně nízké paušální daně, kterou platí bohatí cizinci, jež ve Švýcarsku bydlí, ale nepracují. Proti návrhu se postavilo 60 procent voličů.

Předmětem třetího referenda byly zlaté rezervy centrální banky. Jeho navrhovatelé žádali, aby banka do pěti let držela přinejmenším pětinu hodnoty svých aktiv ve zlatě a to aby skladovala výhradně na švýcarském území. Nyní má banka rezervy v hodnotě asi sedmi procent aktiv a v případě úspěchu plebiscitu navrženého nacionalisty by musela nakoupit 1500 tun zlata v hodnotě 60 miliard dolarů (1,3 biliónu korun). Proti návrhu se ale postavilo 78 procent hlasujících.