Článek
„Čisté dopady - kolik na tom stát vydělá - jsou v konzervativním odhadu 10 404 korun ročně,” uvedl jeden z trojice autorů analýzy Daniel Münich z IDEA. Čísla podle něj představují jen část benefitů. Další představuje například i to, že práci ve školkách najde řada lidí.
Odborníci ve studii počítali s okamžitými výnosy, jako jsou výběr daní z příjmu i odvodů či nižší výdaje na dávky, a s okamžitými náklady na provoz. Zohlednili i dlouhodobý efekt.
Díky dřívějšímu návratu do práce ženy mívají v životě vyšší výdělky a ve stáří i důchod, příjmy domácností jsou lepší, větší je ochota mít děti a země také využije lépe lidský kapitál. Dlouhodobé náklady představují vyšší investice i ztrátu na úlevách na dani kvůli školkám.
V roce 2014 chodilo do školek zhruba 356 tisíc dětí. Stát za rok vydal na předškolní vzdělávání 20,35 miliardy korun. Na jedno dítě tak náklady činily 55 767 korun.
Nejhorší situaci kvůli nedostatku míst v MŠ má Česko za sebou
Studie počítala s průměrnými výdělky a hodnotami. Využila i simulaci s daty z výběrových šetření, jejíž výsledky byly konzervativnější. Pokud by se díky zajištění péče o dítě vrátila do práce polovina matek, výnos z jednoho místa ve školce by představoval podle simulace 10 404 korun ročně.
V modelové situaci by to bylo 36 443 korun. Kdyby díky školkám pracovalo 60 procent matek, výdaje na jedno místo by byly podle simulace o 24 300 korun nižší než příjmy a v modelové situaci dokonce o 55 807 korun ročně.
„Pravice s levicí se u nás vždy tak nějak shodly, že ženy mají zůstat u plotny doma. Snad se přístup bude postupně měnit,” uvedl jeden ze spoluautorů materiálu Filip Pertold.
Podle Münicha jsou za nedostatkem školek systémové problémy. Radnice nemají peníze na to, aby do zařízení investovaly. Také se jim špatně předvídá, jak se bude v jejich místě vyvíjet porodnost a počty dětí.
Nejhorší situaci kvůli nedostatku míst ve školkách už má ale Česko za sebou. Vrchol babyboomu zažilo v roce 2008, kdy podle statistického úřadu přišlo na svět téměř 119 600 dětí. Od té doby do roku 2013 počet klesal. V roce 2014 se znovu mírně zvedl, narodilo se 109 900 dětí. Loni za první tři čtvrtletí to bylo 83 600 dětí. Nejsilnější ročníky už chodí do školy.
Rodičovská vyšší, ale kratší dobu?
Ve Sněmovně je nyní novela školského zákona. Podle šéfky organizace Gender Studies Heleny Skálové by měla upravit i nárok tříletých dětí na místo ve školce. Pozměňovací návrh počítá také s tím, že by nárok měly mít od roku 2020 už i dvouleté děti, dodala Skálová.
„Dostupná místa v předškolních zařízeních, a to nemyslím od tří let, ale třeba už od jednoho roku, jsou naprosto nezbytná k tomu, aby se matky mohly dříve vracet na trh práce,” řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Ministerstvo připravilo novelu, podle níž by rodičovská mohla být vyšší, vyplácela by se ale kratší dobu. „Nikoho do ničeho nenutíme. Otevíráme možnost pro matky, které to budou chtít využít,” dodala Marksová.
Podle Hany Haškové ze sociologického ústavu Akademie věd se podpora míst ve školkách státu vyplatí. Země, kde jsou služby péče o děti dostupné, mají také vyšší zaměstnanost matek a nižší rozdíly v odměňování žen a mužů.
V Česku je propad zaměstnanosti žen mezi 20 a 49 léty podle Münicha „extrémní a dlouhý” a ČR patří k zemím s nižší zaměstnaností matek. Mnohé ženy přitom nechtějí zůstávat v domácnosti a chtějí pracovat.
