Článek
Křížení druhů již nedávno potvrdila důkladná genetická analýza, podle které jsou především Evropané a Asiaté z 1 až 4 procent potomky neandrtálců.
Ostatky odhalené v jeskynním příbytku v oblasti Monte Lessini by mohly poskytnout přímý důkaz. "Podle stavby dolní čelisti vypadá nalezený jedinec jako spojovací článek mezi neandrtálci, kteří měli spíše ustupující čelist bez brady, a moderními lidmi, u nichž se vyvinula vystupující brada chránící zuby," citoval server DiscoveryNews spoluautorku nové studie, antropoložku Silvanu Condemiovou, která působí na univerzitě v Marseille.
Společně se svými kolegy prostudovala ostatky jak s pomocí analýzy DNA, tak s pomocí jejich trojrozměrných zobrazení v počítači. Nalezla shodné znaky jednoho nebo druhého druhu.
Jedinec měl mitochondriální DNA neandrtálců. A vzhledem k tomu, že ta se přenáší na potomky od matky, byl jednoznačný závěr, že vzhledem k ostatním znakům byl otcem Homo sapiens.
Žili vedle sebe zřejmě tisíce let
V době, kdy do Středomoří dorazily první tlupy moderních lidí, tam již 200 tisíc let existovala kultura neandrtálců. Podle nálezů se zdá, že se obě společenství dostala do kontaktu, ale neproběhlo to tak, že by jeden druh měl okamžitě navrch a pohltil starousedlíky jako v jiných případech velkých migrací. Neandrtálci si po dlouhou dobu udrželi svou identitu. Oba druhy na stejných místech žily vedle sebe podle všeho tisíce let.
Skutečnost, že docházelo ke křížení, však pravděpodobně svědčí o tom, že se skupiny navzájem napadaly. Přitom podle antropologů docházelo podobně jako v jiných případech během lidských dějin k etnickým čistkám, kdy muži znásilňovali ženy protivníků. Neandrtálci byli zřejmě vytlačováni pomalu a postupně.
Poslední neandrtálci vymizeli někdy před 30 až 35 tisíci lety. K prvnímu kontaktu mezi oběma druhy došlo před 45 tisíci lety.