Článek
Branson o svém plánu informoval v půlce listopadu s tím, že jeho společnost Spaceship, která patří do impéria Virgin a rozpracovává projekt komerčních krátkodobých skoků do kosmu, bude vyvíjet nadzvukový letoun spolu s denverskou startupovou společností Boom.
„Dlouho jsem měl vášeň pro inovace v aerokosmickém průmyslu a pro rozvoj vysokorychlostních komerčních letů,“ uvedl Branson. „Pro inovátora ve vesmíru Virgin Galactic proto bylo snadné se rozhodnout pracovat s firmou Boom,“ dodal.
Šéf trustu Virgin upřesnil, že společnost Spaceship, která patří pod Virgin Galactic, se postará o inženýrské otázky a výrobu a bude se podílet i na letových zkouškách. Virgin pak odebere prvních deset strojů, na které už má opci.
Firmu Boom vede pilot a bývalý ředitel Amazonu Blake Sholl, který už představil zmenšený technologický demonstrátor XB-1, přezdívaný Baby Boom. Testy by měly probíhat v Kalifornii.
Technologický demonstrátor XB-1 Baby Boom
Komerční provoz „dospělého“ stroje Boom (slovo v angličtině znamená nejen konjunkturu, ale také sonický třesk) pro 45 až 55 cestujících by měl být zahájen v roce 2023, tedy dvacet let po ukončení letů concordu.
Scholl je přesvědčen, že by certifikace stroje neměla představovat problém, protože stroj nevyužívá žádnou revoluční technologii a už se provedlo tisíc zkoušek v aerodynamickém tunelu.
Domnívá se proto, že by mohl uspět i proti zavedeným výrobcům nadzvukových letadel Lockheed a Boeing, kteří ve svých strojích plánují uplatnit revoluční technologie.
Z Londýna do New Yorku za 3,5 hodiny
Podle Scholla představuje dopravní supersonik ohromnou šanci. „Nadzvukové lety považujeme za klíčové pro rozvoj letecké dopravy. Šedesát let po začátku proudové éry létáme pořád rychlostmi jako v šedesátých letech,“ uvedl Scholl.
Je přesvědčen, že uspěje i ekonomicky, protože nový stroj by měl být o třicet procent úspornější než concordy. „Konstruktéři Concordu neměli technologii pro dostupný nadzvukový let, ale my ano,” poznamenal.
Třímotorový stroj bude lehčí, protože v konstrukci budou hodně využity uhlíkové kompozity. Motory, které dodá General Electric, budou také úspornější. Nebudou vybaveny přídavným spalováním, které sice zvětšuje akceleraci, ale zvyšuje spotřebu.
Technologický demonstrátor XB-1 nad dopravdním strojem Boom
Letoun s rychlostí více než dvakrát překračující rychlost zvuku ale bude mít poloviční kapacitu než concorde, bude jen pro 45 až 55 cestujících.
Z Londýna do New Yorku by se měl stroj dostat stejně jako concorde za 3,5 hodiny, ze San Franciska do Tokia za 4,7 hodiny a let z Los Angeles do Sydney by měl trvat šest hodin.
Cena letenky by měla dopovídat současné ceně v business class, komfort sice bude menší, ale to vynahradí kratší let.
Počet možných cest však bude zřejmě mnohem menší, supersonik totiž neměl problémy jen s vysokými náklady, ale také se sonickým třeskem, který vzniká při překonávání rychlosti zvuku.
V řadě zemí není možné nad obydlenými oblastmi zvukovou bariéru překonávat. A ve chvíli, kdy letí stroj podzvukovou rychlostí, ztrácí svou jedinou výhodu v rychlosti, která už nevyvažuje vyšší náklady.
Návrh experimentálního nadzvukového stroje Lockheedu, který by měl snižovat sonický třesk.
Z podoby technologického demonstrátoru a ze zveřejněných podob navrhovaného dopravního stroje se nezdá, že by konstruktéři řešili snížení sonického třesku.
Stroj nemá prodlouženou a speciálně tvarovanou příď jako upravená stíhačka F-5E SBDD, která je určená ke zkoumání snížení rázové vlny, ani nemá prvky jako NASA vyvíjený stroj Lockheed QueSST. Ten je navržen tak, aby jednu velkou rázovou vlnu nahradilo několik menších. Má proto extrémně dlouhou příď, takzvané kachní plochy a dvojité vodorovné ocasní plochy — krom těch běžných ještě druhé menší na vrcholu směrovky.
Také umístění dvou motorů pod křídlem není z tohoto hlediska u Boomu optimální.