Hlavní obsah
Deset tisíc let stará kostra paleoindiánské ženy Foto: Stinnesbeck W, Rennie SR, Avilés Olguín J, Stinnesbeck SR, Gonzalez S, Frank N, et al. (2020). PLoS ONE 15(2): e0227984

Deset tisíc let stará kostra zpochybňuje teorie o osídlování Ameriky

Nález zhruba 10 tisíc let starých kosterních pozůstatků mění teorie o tom, jak lidé osídlili americkou pevninu. Nový objev totiž naznačuje, že ve střední Americe spolu před osmi až 12 tisíci lety existovaly dvě odlišné populace. Kostra v podvodní jeskyni v Mexiku tak přináší nové důkazy, že lidé do Ameriky poprvé nepřicházeli jako jediná populace, jak uvádějí obvyklé hypotézy.

Deset tisíc let stará kostra paleoindiánské ženy Foto: Stinnesbeck W, Rennie SR, Avilés Olguín J, Stinnesbeck SR, Gonzalez S, Frank N, et al. (2020). PLoS ONE 15(2): e0227984
Deset tisíc let stará kostra zpochybňuje teorie o osídlování Ameriky

Zachovalé zbytky patřily třicetileté paleoindiánské ženě, nalezeny byly v jeskyni Chan Hol nedaleko města Tulum na mexickém poloostrově Yucatán. Výzkumníci uvedli, že nález pravděpodobně znamená, že více skupin počátečních osadníků přicházelo z různých oblastí, napsal britský list The Independent.

Paleoindiáni – odborné označení pro původní obyvatele amerického kontinentu a tedy i předky dnešních Indiánů.

Kostra byla pojmenována Chan Hol 3. Podle vědců se tvar a struktura její lebky liší od ostatních nalezených koster, které pocházejí z podobného časového období.

Nejméně dvě odlišné skupiny Paleoindiánů

Paleoindiáni byli prvními lidmi, kteří přišli zalidňovat Ameriku. Předpokládá se, že prošli starým pozemním mostem spojujícím Asii se Severní Amerikou, známým jako Beringie – zaniklá pevnina v oblasti dnešního Beringova průlivu, která v době ledové spojovala Asii se Severní Amerikou.

Tudy se tím pádem původní obyvatelé měli během poslední doby ledové před více než 12 tisíci lety dostat na americkou pevninu, načež se začali postupně přesouvat až na samý jih do patagonské oblasti v Jižní Americe.

Pleistocénní (starší oddělení čtvrtohor) kostra byla objevena osm metrů hluboko ve sladké vodě, a to přesně 1141 metrů od vchodu do jeskyně Chan Hol.

„Nová zjištění jsou důležitá, jelikož zpochybňují ‚tradiční model' chápání obývání Ameriky původně jen jedinou a homogenní paleoindiánskou populací migrující velmi rychle z Beringie do Patagonie,“ řekla tiskové agentuře PA Media jedna z autorek studie, geoložka Silvia Gonzalesová z britské Liverpool John Moores University.

„Naše výsledky ukazují, že v Mexiku v období před 12 tisíci až osmi tisíci lety koexistovaly nejméně dvě morfologicky odlišné populace Paleoindiánů. Jedna ve středním Mexiku a druhá na poloostrově Yucatán,“ dodala.

9900 let stará žena měla kulatou hlavu

Tým vedený profesorem Wolfgangem Stinnesbeckem z německé Univerzity Heidelberg datoval kosterní zbytky pomocí minerálních usazenin z krasových stěn, které v jeskyni vymlela tekoucí voda. Kosti byly právě těmito sedimenty pokryty. Vědci tak dospěli k přesvědčení, že Chan Hol 3 je nejméně 9900 let stará.

Strukturální analýza navíc odhalila, že žena měla kulatou hlavu se širokými lícními kostmi a ploché čelo, připomínající tři další lebky z jeskyní Tulum. Podle paleoantropologů se však její lebeční charakteristika liší od jiných paleoindiánských koster v regionu – ty jsou s protáhlejší lebkou.

Lokalita naleziště na mexickém poloostrově Yucatán

Foto: Stinnesbeck W, Rennie SR, Avilés Olguín J, Stinnesbeck SR, Gonzalez S, Frank N, et al. (2020). PLoS ONE 15(2): e0227984

Podle Gonzalesové mohou kostry dokazovat, že buď více než jedna skupina lidí původně dorazila na americký kontinent z různých geografických míst, nebo že malá skupina raných osadníků žila izolovaně na Yucatánu dostatečně dlouho, aby se u ní mohla stihnout vyvinout jiná forma a tvar lebky.

„V obou případech se historie nových lidských sídlišť v Americe zdá být komplikovanější a podle nových údajů o lidské morfologii se může datovat i o tisíce let dříve, než se běžně věřilo,“ uzavřela.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků