Hlavní obsah
Nález fosílie lidské čelisti v čínské jeskyni vrhá nové světlo na příbuzné neandertálců. Foto: AP

Denisované žili také ve velké nadmořské výšce v Tibetu, ukazuje nález čelisti

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili nejen na Sibiři, ale i ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to odborníci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala jen druhu Homo sapiens, uvedla stanice BBC. Denisované tak zřejmě předali moderním lidem gen, který pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Nález fosílie lidské čelisti v čínské jeskyni vrhá nové světlo na příbuzné neandertálců. Foto: AP
Denisované žili také ve velké nadmořské výšce v Tibetu, ukazuje nález čelisti

Donedávna byly známé pozůstatky denisovanů pouze z Denisovy jeskyně (podle které dostali jméno) v pohoří Altaj na Sibiři. Nyní se ale odhalilo, že zástupci denisovanů patří i fosilie kosti čelisti se zuby, která byla podle agentury AP nalezena už před skoro 40 lety v jeskyni na Tibetské náhorní plošině v čínské provincii Kan-su.

V roce 1980 ji nalezl buddhistický mnich, přes kterého se kosterní pozůstatek dostal do univerzity v čínském městě Lan-čou. Jeho studie započala až v roce 2010, radiouhlíkovou metodou experti stáří objevené dolní čelisti stanovili na 160 tisíc let.

Denisované, na které to očividně vrhá nové světlo, byli z evolučního hlediska především „sestřenice a bratranci“ neandertálců, zároveň však i blízcí příbuzní dnešních lidí.

Neandertálci i denisované vymřeli patrně před 30 tisíci lety, ale zanechali své stopy v genetické výbavě moderních lidí. Asi tři procenta genomu dnešních lidí z Papuy-Nové Guineje pocházejí od denisovanů.

Schopnost přežít extrémy byla omezená

Spoluautor aktuálního výzkumu Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka v Lipsku prohlásil, že důkazy o existenci dávných předchůdců moderních lidí v takové nadmořské výšce jsou překvapivé.

„Když se podíváme na dávné předchůdce lidí, tedy neandertálce, denisovany či rané formy druhu Homo sapiens, je jasné, že jejich schopnosti přežít v extrémním prostředí byly omezené,“ poznamenal Hublin.

V Evropě je podle něj mnoho lokalit, které obývali neandertálci. „Nejvyšší ale leží ve 2000 metrech nad mořem. Těch vysoko položených navíc není mnoho a jedná se evidentně o místa, kam neandertálci odcházeli v létě, pravděpodobně na lov,“ dodal.

Objev může ozřejmit, jak je možné, že jedinci zkoumaní v Denisově jeskyni disponovali genem, který chrání před hypoxií – nedostatečným množstvím kyslíku – ve velkých nadmořských výškách. To vědce dříve zaráželo, jelikož zmíněná sibiřská jeskyně leží jen v 700 metrech nad mořskou hladinou.

Šerpové, Tibeťané a další sousední současné populace mají stejnou genovou variantu, již patrně získali, když se před mnoha tisíci lety začali křížit zástupci denisovanů a Homo sapiens.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků