Článek
Experti z University of California v Berkeley svůj záměr ohlásili letos v lednu a v pátek představili již první kybernetické brouky, kteří měnily směr na základě na dálku vysílaných příkazů prostřednictvím implantovaného čipu. Článek popisující celý experiment vyšel v časopise Frontiers In Neuroscience.
Vědci prostřednictvím čipu stimulovali pohyb křídel na jedné či druhé straně, takže brouk se pohyboval zcela proti své vůli. Cílem je vyvinout ovladatelný hmyz, který díky své velikosti bude moci nepozorovaně proniknout do budov a pomocí miniaturních senzorů přenášet obraz, zvuk či další informace. Především z míst, kam by se lidský špión ani nemohl bez větších potíží dostat.
Brouci jsou levnější
Jedním z hlavních motivů, proč chtějí vědci zkusit brouky namísto miniaturních robotů, je pro potřeba odpovídajícího zdroje energie a také celkové náklady na výrobu jednoho minišpióna. Připojit mikročip stimulující nervy a svaly u vybraných druhů hmyzu je v současnosti určitě mnohem levnější. Senzorům a čipu pak energii může dodávat vlastní mechanický pohyb hmyzu.
První pokusy byly spojeny s připojením čipu na dospělé jedince. Jako vhodnější se však ukazuje implantát během růstu hmyzu v určité vývojové fázi - především, když jsou méně pohybliví, aby se zavedení čipu mohlo dělat jako "na běžícím páse výrobní linky".
Americká DARPA, která koordinuje vývoj a výzkum technologií pro vojenské účely zatím do programu od roku 2006 investovala 12 miliónů dolarů, v současnosti podporuje několik podobných programů. Kromě univerzity v Berkley zkouší roháče také University of Michigan, šváby se pokouší ovládnout v Texas A a tým MIT dělá pokusy s můrami.
Samozřejmě nasazení hmyzu má svá omezení, protože jeho jedinci žijí v poměrně drsném prostředí plném predátorů a většinou nežijí dlouho. Také se počítá, že rádius nasazení se bude od pěti do 100 metrů.