Hlavní obsah
Přednáška Vladislava Severina přiblížila nejen politickou a hospodářskou situaci první republiky, ale také podmínky každodenního obyčejného života. Foto: Stanislava Dvořáková

Všední život lidí za první republiky přiblížil žamberecký badatel a historik Vladislav Severin

Přiblížením historie 20. století a všedního života lidí v období první republiky byla přednáška Vladislava Severina ze Žamberka, amatérského badatele a historika, která se konala ve čtvrtek 6. dubna v prostorách čítárny Městské knihovny v Ústí nad Orlicí.

Přednáška Vladislava Severina přiblížila nejen politickou a hospodářskou situaci první republiky, ale také podmínky každodenního obyčejného života. Foto: Stanislava Dvořáková
Všední život lidí za první republiky přiblížil žamberecký badatel a historik Vladislav Severin

Přednáška historika Vladislava Severina přinesla pohled na politické i hospodářské poměry české země v období první republiky a tím zodpovězení nastolených otázek:

Jaký byl všední život lidí mezi oběma válkami? -  Co vláda a parlament? - Byla to idylická doba? - Jaká byla móda? - Kolik stálo pivo nebo ostříhání vlasů?

Československo bylo ustanoveno novou ústavou ze dne 29. února 1920 jako parlamentní demokracie řízená parlamentem, který se skládal ze senátu a Poslanecké sněmovny. V letech 1918 - 1928 byla země administrativně rozdělena na pět samosprávných území (zemi Českou, Moravskou, Slezskou, Slovenskou a Podkarpatskoruskou). Národnostní složení ve větším zastoupení tvořili Češi, Slováci, Němci, Maďaři, Rusíni a Židé.

I když období této první republiky bývá v současnosti poněkud idealizováno, doloženou skutečností je, že v této době české země (mimo Slovenska) patřily v rámci střední a východní Evropy nesporně k hospodářsky nejvyspělejším, což mělo vliv na počty zaměstnaných v jednotlivých sférách a životní úroveň. Lidé byli hrdi, že jsou Češi, žili daleko skromněji než dnes a byli zvyklí tvrdě pracovat.

Přes udání dalších podmínek týkajících se vzdělání, úrovně mezd, kupní síly, vybavení bytů, celkově lze situaci shrnout, že lidé byli spokojeni, měli kde dělat a co jíst.

Velkou roli hráli dělníci a zemědělci, další početnou skupinou byli úředníci, učitelé a ženy v domácnosti. Žili na základě vlastních výpěstků, kupoval se zejména petrolej a sůl. Běžné byty měly vodovod na chodbě nebo venkovní pumpy, k dvěma bytovým jednotkám příslušelo jedmo státní pro auto.

Poté následovaly praktické ukázky tisku, bankovek, různých průkazů (s uvedením povolené potulky) a reklam ve smyslu praktických rad, např. "Zkušenosti paní Kurandové: Nyní se mohu věnovat dětem a rodině dvojnásob, protože máme darling-picolo na světelný proud." Řada reklam byla od firmy Baťa včetně neonových. Zajímavý byl dodatek o podmínkách získání řidičského průkazu, kdy stačilo pouze prokázat umění rozjet se a zastavit.

Co se týká módy, byla to doba šarmu a decentního chování. Pánská móda byla barevně fádní, důležitá však byla pokrývka hlavy a hůlka jako nezbytný elegantní doplněk. Naproti tomu dámská móda byla založená na barevných modelech doplněných apartním kloboučkem.

Kulturu představovalo rádio, tisk, kino a večerní divadlo. Na rozhlasové   vysílání musela být pořízena licence a po zakoupení rádia platit poplatky, což bylo finančně náročné. Film byl ozvučen na barrandovských ateliérech až v roce 1933, zvuk byl však často rušen klaksony aut.

Skutečnou ukázkou byla magnetofonová nahrávka běžného rozhlasového vysílání, dopravního hlášení a reportáže, které vyvolaly úsměvný závěr představené minulé doby.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků