Článek
"Poprvé vyrazili na cestu přes Krušné hory studenti a učitelé v roce 1988. Od té doby naše škola pořádá Studentský pochod každoročně," řekl ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově Pavel Janus. "Původně účastníci vycházeli z Nových Hamrů, ale hlavně kvůli dopravě jsme start přesunuli do Nejdku."
Jediným absolventem všech třiceti šesti ročníků je organizátor pochodu Jiří Roubínek. "Skutečně jsem jediný, kdo ani jednou na startu nechyběl," potvrdil bývalý učitel. "Hlavním rozdílem mezi prvními ročníky a tím současným je to, že dnes na trati Studentského pochodu budete studenty hledat marně. Asi je pro mládež příliš náročné ujít těch pětatřicet kilometrů."
Největším nepřítelem sto třiceti turistů, kteří se rozhodli jít z Nejdku přes Přebuz do Kraslic, bylo tentokrát počasí. "No ještě to není nejhorší, už jsme zažili i to, že jsme z Přebuzi scházeli po sněhu," zhodnotil Jiří Roubínek. "Vítr tady nahoře je ale skutečně silný."
Co tedy bylo odměnou nadšeným turistům? "Všichni obdrží razítko do vandrovní knížky a originální pamětní list," vypočítal Pavel Janus. "Na Přebuzi máme navíc tradičně občerstvovací stanici s výborným občerstvením." To připravují pedagogové pořádající školy.
"Uvařili jsme pravý domácí guláš, máme tu párky a čaj s citrónem," dodal Jiří Šafář, který guláš připravoval. "Na místě vše ohříváme v polní vojenské kuchyni, kterou přivezl kolega. Promrzlí turisté tak mají v půli cesty alespoň něco teplého do žaludku."
Vichr a ledový déšť neodradily sto třicet turistů, kteří se vydali na trasu šestatřicátého ročníku Studentského pochodu.
V polovině cesty, na návsi v Přebuzi čekalo na prokřehlé turisty teplé občerstvení.
Domácí guláš a čaj s citrónem ohřívali pedagogové pořádající školy v polní vojenské kuchyni.