Článek
Dvojice všeumělů, která společně jakožto pěvecké duo vystupuje již devatenáctým rokem - mimo zpěvu se také úspěšně zabývá moderováním akcí i rozhlasového pořadu a vystupuje i v zábavných pořadech v televizi, si krátce po začátku celovečerního koncertu publikum získala naprosto přirozeným a nestrojeným projevem a snahou navázat s diváky neformální komunikaci.
Hned v úvodu na sebe pánové takříkajíc "práskli" několik nepříjemností, a to včetně toho, že i v našem malém městě se jim podařilo zabloudit, čímž ale možná dali vzniknout budoucí naučné "Pokondr stezce". Zároveň se omluvili i za asi čtvrthodinové zpoždění, které svedli na aktuální situaci kolem pražského tunelu Blanka.
Po hovorném úvodu již následovalo několik skladeb, které většina diváků důvěrně znala. Známé byly především melodie, které dle slov obou umělců, si od nich vypůjčilo množství známých zahraničních zpěváků a kapel, a proto se dostaly do podvědomí posluchačů i mimo hranice naší vlasti. Všechny písně vyvolaly u diváků náležitou odezvu v podobě povzbuzujícího pískotu a výrazného potlesku.
Čas mezi skladbami vyplnili zpěváci prezentováním příhod ze svého života i historek ze showbusinessu. Nechybělo ani několik aktuálních narážek a vtipných glos k současným problémům. Posluchači v sále se tak neustále bavili a to i díky tomu, že dvojice dokázala vtipně předestřít i např. tu skutečnost, že v přestávce by nepohrdla nějakým občerstvením. To se jim také dostalo, za což hned v úvodu druhého bloku náležitě a s humornou nadsázkou poděkovali.
Oba pánové dokázali, že jsou nejen velmi dobrými zpěváky, ale především i mistry slova, a že s českým jazykem a jeho slovní zásobou dokáží skvěle nakládat. Ostatně texty písní, jejichž původcem je asi nejčastěji Lou Fanánek Hagen, jsou bezesporu dokladem báječné hry se slovy, která přináší vtipný účinek.
Kromě zmiňovaného umu, který předvedli Pokondři na jevišti, diváci jistě ocenili i jejich bezprostřednost o pauze či po skončení koncertu, kdy jim nečinilo sebemenší obtíže se se zájemci vyfotografovat či si jen potřást rukou. I to patří k profesi umělce a i tuto oblast měla dvojice zmáknutou na jedničku.
Na oplátku si kromě zaslouženého honoráře, který Roman Ondráček hned na počátku vystoupení označil za velmi důležitý, odnesli i ohlušující aplaus a také dobrý pocit vyzařující z habartovského publika, které se jim při několika závěrečných skladbách a hlavně pak během přídavků podařilo po několika výzvách roztančit a zvednout ze sedaček.
Sečteno podtrženo, řekněme, že z původně obyčejného koncertu, kterých s e v Habartově během roku uskuteční několik, se díky umění a vystupování Miloše Pokorného a Romana Ondráčka stala pro všechny přítomné bez rozdílu věku či pohlaví bezvadná zábava na celý páteční večer.
