Sté výročí narození přivítal cestovatel Miroslav Zikmund knihou Sloni žijí do sta let

Na reportáže uváděné v rozhlase čekala většina národa. Já jsem se s dědou vždy těšil, až zazní znělka uvádějící jejich pořad. Nic nedokázalo přiblížit vzdálené země tak jako jejich krátké reportáže. Když vyšly jejich cestopisy knižně, byl to velký svátek a stály se na ně dlouhé fronty. 

Ne všem se ale líbily jejich postřehy a zpravodajství, později i angažovanost. Moc mocných je odsunula na koleje zapomínání. Ale na dobré lidi zapomenout nelze. 

Srí Lanka je jediná země, které H+Z věnovali jeden celý svazek z řady svých cestopisů. Je málo míst, která mají pro Zikmunda tak výlučnou pozici. Vrátil se sem v roce 2000 se dvěma novými, o dvě generace mladšími společníky, Petrem Horkým a Miroslavem Náplavou. Po jedenatřiceti letech od poslední návštěvy. Z této cesty vznikla kniha Sloni žijí do sta let – kniha o návratech a náhodách, zrání a stárnutí; cestopis prostorem i časem.

Kniha byla panu Zikmundovi osobně předána 13. února, v předvečer jeho jubilea, jako narozeninové překvapení. Jeho první dojmy z listování knihou?

„To je neuvěřitelné... Zde jsme vyfocení s Jirkou Hanzelkou společně,“ ukazuje na jednu z fotografií v knize, „na ten den si vzpomínám, to jsou hezké návraty. Cejlon, tedy Srí Lanka, byla klíčová země, která jak Jirku, tak mě doslova uchvátila. Je to země neuvěřitelně zajímavá a různorodá, lidé mi pořád píšou, že jsou inspirovaní našimi cestopisy, takže bychom měli dostávat prémie, že jsme přispěli k tomu, že je dnes Srí Lanka takhle navštěvovaná,“ doplnil s úsměvem a poté s klukovským zamrkáním odcitoval název jedné z kapitol v knize: Chtělo by to pivo.

Vydaly Nakladatelství Jota a Piranha Film.