Článek
Pohanět se vždy dá cokoli, na všem se dají najít chyby, ale proč být rýpalem za každou cenu, včera to ani při nejlepší vůli nešlo. Na příchodové cestě, pod arkádami zámečku, v patře, všude čekalo něco hezkého, barevného, voňavého, hlavně žádné pouťovky, vše rukodělná práce.
Od vánočního cukroví, přes různé malůvky, nadšený jsem byl z obrázků paní Honsové z Prahy, její obrázky mě dostaly, po přírodní ovocné šťávy, zvláště pak rakytníková k chuti přišla. Zrovna tak působily různé figurky, ozdoby, blbůstky, pitomostinky, vše, bez čeho se určitě obejdete, ale co vám udělá radost a zpříjemní náladu. A na Radíči byla přenáramná, v místnosti, kde si děti i dospěláci mohou půjčit různé kostýmy a na chvilku se vrátit do jiného neunijního a neunifikovaného století, bylo stále plno.
A protože den byl jak z ladovských obrázků, mírný, klidný, dalo se konzumovat i venku, lidé baštíc a popíjejíc se courali po parku, vedli spolu chytré řeči a dobrou vůli kol šířili. Letos už zámek nestihnete, ale příští jaro bude zase bombové, to kastelánka Lenka Šíchová slíbila.
Den táhnoucí se jako oko na punčoše skončil, advent začíná. Advent znamená Příchod. Nikoli běh, shon, úprk. Tak adventěte vstříc svátkům a pomněte na klídek.
