Hlavní obsah
Foto: Ivana Kvasnicová

Skvosty renesance představí památky ve správě Národního památkového ústavu

Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu zahajují sezónu, v níž se ohlédnou za nevýznamnějšími osobnostmi z řad renesanční aristokracie, renesanční zámeckou architekturou, skvostnými interiéry i jejich vybavením, malebnými zahradami i desítkami příběhů z naší historie.

Foto: Ivana Kvasnicová
Skvosty renesance představí památky ve správě Národního památkového ústavu

Za kolébku renesance je považována severoitalská Florencie přelomu 13. a 14. století. Slovo renesance poprvé použil Giorgio Vasari v roce 1550. Byl odvozen z italského termínu „rinascimento" s významem ”obrození", tedy znovuzrození ryzího umění, které se inspirovalo klasickým stylem antiky a starého Říma. Období renesance se pojí s hospodářským rozmachem, rozvojem řemesel a růstem bohatství italských měst.

V období renesance architektura zaznamenala zásadní změny; na rozdíl od gotiky staví na první místo člověka. Skvostné zámky obklopené romantickými zahradami se sochami, kašnami a fontánami jsou doplňovány letohrádky a míčovnami. Renesanční architektura, uplatňovaná v Itálii od počátku 15. století, se rychle rozšířila i do dalších zemí Evropy.

V Čechách se zpočátku stavby pouze doplňují renesanční prvky. Jednou z prvních památek tohoto stylu je Vladislavský sál na Pražském hradě, který má okna v renesančním stylu.

Královský letohrádek nebo také Letohrádek královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu je ukázkou slohově nejčistší vlašské renesanční stavby mimo italské území. Renesanční stavbu nechal vystavět Ferdinand I. pro svoji manželku Annu Jagellonskou v letech 1538-1565.

Vyznačuje se arkádovým ochozem, překrásnou reliéfní výzdobou od italských kameníků v čele s Paolem della Stellou, nástavbou a zastřešením ve tvaru obráceného lodního kýlu od německých stavitelů Hanse Tirola a Bonifáce Wohlmuta nebo zdmi zdobenými 114 reliéfy s mytologickými výjevy. Renesanční ráz má i míčovna.

Po velkém požáru v Praze v roce 1541 vyrostlo v renesančním stylu mnoho městských domů a paláců. Nejvýznamnějším je Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí, s psaníčkovým sgrafitem na fasádě.

Rok renesanční šlechty, který symbolicky otevřela výstava na Pražském hradě nazvaná Mars a Venuše, vyvrcholí výstavou Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský na renesančním zámku Březnice a novou expozicí s názvem Moravský aristokrat v labyrintu světa na zámku v Bučovicích.

Do Prahy se vrátí opět na konci sezóny, a to výstavou Podoby a příběhy, která nabídne jedinečnou kolekci renesančních portrétů a osobních předmětů nejvyšší české a moravské šlechty. Ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích bude od listopadu v pardubickém zámku otevřena výstava Poklady zbrojnic státních hradů a zámků, která představí palné a chladné zbraně.

S významnými osobnostmi z řad renesanční aristokracie, renesanční zámeckou architekturou, skvostnými interiéry i jejich vybavením, malebnými zahradami i desítkami příběhů se návštěvníci setkají ve Velkých Losinách, v Uherčicích, na Pernštejně, v Rožmberku, Českém Krumlově, Třeboni, Červené Lhotě, Jindřichově Hradci, Kratochvíli, Vimperku, Telči, Červeném Poříčí, Horšovském Týně, Náchodě, Opočně, Litomyšli, Slatiňanech, na Frýdlantu, Grabštejně a v Benešově nad Ploučnicí. Součástí Roku renesanční šlechty bude tradiční srpnová Hradozámecká noc v Náměšti nad Oslavou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků