Sezóna v košické opeře vyvrcholí Verdiho Rigolettem v režii Petra Gábora

Rigoletto patří mezi stálice světového operního repertoáru. Námětem pro libretistu Francesca Maria Piaviu byla divadelní hra Victora Huga Král se baví z roku 1832. Ta měla od svého uvedení v Paříži vážné problémy s cenzurou, ostatně ty se před premiérou (11. března 1851 v Benátkách) nevyhnuly ani Verdiho opeře. I když bylo libreto víceméně přepracované, nenašlo pochopení u rakouské cenzury.

Po různých předělávkách, změnách prostředí a osob se Verdimu nakonec podařilo obhájit charakter svých postav. A to i navzdory tomu, že zhýralý vládce se musel stát bezejmenným vévodou dávných dob a byl odsunut do pozadí. Opera hned po uvedení dosáhla světového úspěchu, ale současně vyvolala odpor kritiků. Ti Verdimu vyčítali "germanismus". Verdi na to tenkrát reagoval slovy: "Chci svou hudbu, ať už je krásná nebo špatná, nejen jednoduše psát, ale chci jí dát i charakter."

V realizačním týmu nového košického Rigoletta je kromě výjimečné režisérské osobnosti rovněž mladý slovenský dirigent Peter Valentovič, který ve své profesi slaví úspěchy jak doma, tak v zahraničí (Paříž, Istanbul, Vídeň, Jižní Afrika...). Zatímco autorem scény je David Bazika, kostýmy jsou dílem Kataríny Holkové, časté Gáborovy spolupracovnice. Choreograficky inscenaci připravuje Ondrej Šoth.

Návratem do Košic bude Rigoletto i pro tenoristu Petra Bergera, který ztvární postavu Vévody z Mantovy. V dalších rolí diváci uvidí domácí i hostující operní hvězdy - Martina Bártu, Ludovica Kendiho, Mariannu Hochelovou, Michaelu Varády, Michala Onufera, Arpáda Sándora, Lenku Čermákovou, Andreu Němcovou, Máriu Jakabovou, Alenu Temesiovou, Miloše Horáka, Mariána Lukáča, Marka Gurbaľa, Matúša Mazára, Antona Baculíka, Róberta Smiščíka, Martina Kovácsa, Jaroslava Mareka, Evu Novákovou, Ivetu Vajó, Titusza Tóbisza, Miroslava Sýkoru, Barbaru Išky a Janu Trojákovou.