Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Sedlčanskem za chamtivým regentem Krčínem a troubou čertem

Učaruje vám krajina nedaleko Prahy, vlnící se kopci a údolími. Sedlčansko – kraj bludných balvanů, kraj spjatý s geniálním regentem a chamtivcem zároveň – jedním ze zakladatelů českého rybníkářství Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan.

Foto: Vratislav Konečný
Sedlčanskem za chamtivým regentem Krčínem a troubou čertem

Obří balvany dávaly lidské fantazii zabrat. Nepřiputovaly jako mnohé jiné při tání severských ledovců. Vyrostly z geologického podloží, které  tvoří středočeský žulový pluton, jenž vlivem erozní činnosti vody dal vzniknout četným izolovaným balvanům, vytvářejícím malebné krajinné dominanty. Najdete je tu jako solitéry, jinde ve skupinách.

Podobně jako v pískovcových skalních městech i zde dostaly kameny  jména – najdete tu například Žábu, Hřib, ale také Čertův kámen. Některé z nich jsou viklany, ty byly a jsou obzvláště centrem pozornosti.

Hamižný regent má hrob, zřejmě bez ostatků

Hrob význačného rybníkáře Jakuba Krčína najdete v obděnickém kostele nedaleko Sedlčan. Uvidíte tu náhrobní kámen, ale kde jsou ostatky, to se nepodařilo určit. Na epitafu chybí i datum úmrtí. Kostel je dominantou obce, ale hrob byste museli navštívit při mši, jinak je zavřeno.

Kdo má spojeno rožmberské panství pouze s jižními Čechami, mýlí se. Sedlčansko bylo pro rod pětilisté růže důležitou hospodářskou oblastí. Ve 14. století Rožmberkům patřila trhová ves Sedlčany, vlastnili i místní zlaté doly. Vrátit je museli majestátu za Karla IV. Rožmberská růže je v sedlčanském městském znaku.

Regent Krčín byl význačným stavitelem, ale hlavní pro něho byl zisk. Když získal Sedlčany, začal vybírat tak vysoké mýto od projíždějících kupců, až se městu začali vyhýbat. Dokonce prý byl ve spolku s čertem. Údajně nosil kameny na stavbu regentovy tvrze, ale kohoutí kokrhání mu znemožnilo dokončit transport, proto leží rozházené po celém kraji. Je zajímavé, že se chytrý čert nedokázal vypořádat s kokrháčem. Nad krajinou se tyčí hrad Vysoký Chlumec.

Petrovickou stezkou od Čerta k Husově kazatelně

Na turisticko-naučnou stezku vyrazíme z Petrovic ležících asi 16 kilometrů jižně od Sedlčan. Dá se ujít za den, měří 27 kilometrů, pro cyklisty je to naprostá pohoda.

Petrovický viklan čili kámen na kameni ležící a viklající se při rozhoupání, je největší v oblasti. Říká se mu Vrškámen nebo Čertův kámen. Druhé jméno se vztahuje ke Krčínovi. Obršutr odhodil čert, který mu stavěl sídlo. Rýhy na balvanu pocházejí údajně od řetězu, kterým ho čerchmant omotal.  

Na kopci Kačena u Petrovic, nazvaném po Krčínově manželce Kateřině, uvidíte velký shluk balvanů. V řadě z nich vyhlodala eroze prohlubně, obří misky. Nejznámější viklan se jmenuje Husova kazatelna. Prý tu kázal Hus při nuceném odchodu z Prahy. Dalšímu z kamenů říkají Puklé srdce.

Stezka pokračuje přes Divišovu jeskyni, několik mlýnů – Radášův, Červený a Míkův k rozhledně Kuníček. Je otevřena jen v sezoně. V závěru je do balvanů u cesty vytesána křížová cesta mezi osadami Kuníček a Kuní. Měří dva kilometry a nádherně zapadá jako korále navlečené odnikud nikam. Z Kuníčku už je zpět do Petrovic pár kilometrů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků