Článek
Dnes již zaniklé řemeslo bylo právě v Komni, která je známá jako možné rodiště Jana Amose Komenského, nebývalé rozšířené.
Obec kvůli zřízení expozice vykoupila 150 let starý domek s číslem popisným 6, který leží u místní základní školy a v němž skutečně kdysi žila rodina zvěrokleštiče. Byl opraven, vybaven dobovým nábytkem a nyní si tam můžete vyrazit na prohlídku.
Uvidíte nejen, v jak skromných poměrech dříve žily i velmi početné rodiny, ale průvodkyně vám zasvěceně a poutavě povypráví zajímavosti o tomto zdánlivě morbidním řemesle, které však bylo kdysi vyvažováno zlatem. Zvěrokleštičem neboli miškářem či švihákem byl v minulosti nazýván řemeslník, který zbavoval hospodářská zvířata pohlavních žláz.
Odborníci, kteří zákrok na zvířatech ovládali, byli v 19. a 20. století velmi žádaní a takřka nepostradatelní. Kleštění totiž bylo nutnou podmínkou úspěšného hospodaření: zvířata byla po zákroku klidnější a hospodáři je tedy mohli lépe využít pro práce na poli a chov na maso.
Na Moravě se řemeslo soustředilo právě v okolí Bojkovic a Slavičína, v jejichž blízkosti se obec Komňa nachází. Důvod byl prý velmi prozaický. Místní lidi horko těžko uživilo zemědělství, hledali tedy „díru na trhu“ a zjistili, že zvěroklestičů je nedostatek a jde o výnosné řemeslo.
Místní muži tak během roku za prací putovali po celé Moravě a často i po Evropě a domů přinášeli nejen slušný výdělek, ale i pokrok a nejnovější zkušenosti a vymoženosti. Díky zvěroklestičům byla například Komňa jedním z prvních míst u nás, kde se začalo používat ruchadlo. Soumrak zvěroklestičů nastal v 50. letech 20. století po ustavení veterinárních správ. Řemeslo bylo zakázáno a zvěrokleštiče nahradili zvěrolékaři.
Muzeum nemá pevnou provozní dobu, je přístupné na požádání po objednávce na obecním úřadě na telefonních číslech 572 641 140 nebo 736 750 290. www.komna.cz
Malá světnička byla jedinou obytnou místností, tady se musela vyspat celá rodina.
Pohled do vánočně vyzdobené světnice.
Kuchyně ve zvěrokleštičově domku.
