Poznejte život někdejších zvěrokleštičů v bělokarpatské Komni
Dnes již zaniklé řemeslo bylo právě v Komni, která je známá jako možné rodiště Jana Amose Komenského, nebývalé rozšířené.
Obec kvůli zřízení expozice vykoupila 150 let starý domek s číslem popisným 6, který leží u místní základní školy a v němž skutečně kdysi žila rodina zvěrokleštiče. Byl opraven, vybaven dobovým nábytkem a nyní si tam můžete vyrazit na prohlídku.
Uvidíte nejen, v jak skromných poměrech dříve žily i velmi početné rodiny, ale průvodkyně vám zasvěceně a poutavě povypráví zajímavosti o tomto zdánlivě morbidním řemesle, které však bylo kdysi vyvažováno zlatem. Zvěrokleštičem neboli miškářem či švihákem byl v minulosti nazýván řemeslník, který zbavoval hospodářská zvířata pohlavních žláz.
Odborníci, kteří zákrok na zvířatech ovládali, byli v 19. a 20. století velmi žádaní a takřka nepostradatelní. Kleštění totiž bylo nutnou podmínkou úspěšného hospodaření: zvířata byla po zákroku klidnější a hospodáři je tedy mohli lépe využít pro práce na poli a chov na maso.
Na Moravě se řemeslo soustředilo právě v okolí Bojkovic a Slavičína, v jejichž blízkosti se obec Komňa nachází. Důvod byl prý velmi prozaický. Místní lidi horko těžko uživilo zemědělství, hledali tedy „díru na trhu“ a zjistili, že zvěroklestičů je nedostatek a jde o výnosné řemeslo.
Místní muži tak během roku za prací putovali po celé Moravě a často i po Evropě a domů přinášeli nejen slušný výdělek, ale i pokrok a nejnovější zkušenosti a vymoženosti. Díky zvěroklestičům byla například Komňa jedním z prvních míst u nás, kde se začalo používat ruchadlo. Soumrak zvěroklestičů nastal v 50. letech 20. století po ustavení veterinárních správ. Řemeslo bylo zakázáno a zvěrokleštiče nahradili zvěrolékaři.
Muzeum nemá pevnou provozní dobu, je přístupné na požádání po objednávce na obecním úřadě na telefonních číslech 572 641 140 nebo 736 750 290. www.komna.cz
