Hlavní obsah
Liteňský zámek na dobové fotografii Foto: Archiv Muzea Českého krasu v Berouně

Pohnuté osudy šlechtické rodiny odhalí přednáška Muzea Českého krasu

Jméno rodiny Daubků pojilo ještě v nedávné minulosti dvě od sebe poměrně vzdálená místa – českou Liteň a moravský Brněnec. O tom, jak se zapsali do života obou těchto obcí i přilehlých regionů, bude v Muzeu Českého krasu v Berouně 16. dubna od 17 hodin vyprávět Mgr. Dana Hradilová.

Liteňský zámek na dobové fotografii Foto: Archiv Muzea Českého krasu v Berouně
Pohnuté osudy šlechtické rodiny odhalí přednáška Muzea Českého krasu

Kořeny této podnikatelské rodiny sahají na okraj Českomoravské vysočiny do významné plátenické oblasti Poličska, kde na počátku 19. století provozoval František Daubek obchod s plátnem. Jeho syn Josef František koupil v roce 1854 mlýn v nedalekém Brněnci. V 50. letech koupil v Čechách bývalé liteňské panství a statek Vlenec, kde založil lihovar a pokračoval ve výrobě piva. Angažoval se také v obecní samosprávě Litně a v okresním zastupitelstvu Berouna.

Nástupcem a pokračovatelem podnikání se stal jediný syn Josef Šebastián, který vzešel vedle pěti dcer ze svazku s Annou, dcerou poličského purkmistra a obrozeneckého básníka Josefa Šebastiána Hněvkovského. Po otcově smrti v roce 1882 se stal univerzálním dědicem ohromného rodinného jmění.

Na liteňském velkostatku se mu podařilo úspěšně propojit zemědělské hospodářství s hospodářským průmyslem. V roce 1896 jej císař František Josef II. povýšil do šlechtického stavu s rytířským titulem. V roce 1922 Josef Šebastián Daubek zemřel a rodinný majetek byl závětí mezi syny, dceru a manželku rozdělen na podíly.

V poválečných letech došlo k velké modernizaci mlýna v Brněnci, kterou dostal na starosti Josef František. Bohužel se tak dělo na základě vysokého bankovního zadlužení, což rodinu málem přivedlo k bankrotu.

V roce 1935 Josef František nečekaně zemřel a veškerá odpovědnosti za chod podniků připadla na bratra Jiřího Antonína, jehož životní směřování velmi ovlivňovalo manželství se světoznámou operní pěvkyní a herečkou Jarmilou Novotnou. Bratrův podíl zdědila vdova Olga, která pocházela se starého knížecího rodu Ditrichštejnů, a její čtyři děti. 

Po podpisu Mnichovské dohody byl mlýn v Brněnci obsazen říšskou armádou. V této době velmi pomáhal Jiřímu Antonínovi jeho synovec Josef Bromovský, který spolu se svou ovdovělou matkou Marií převzal péči o rodinný majetek poté, co emigroval se do USA. V roce 1942 byla do mlýna v Brněnci dosazena proti vůli jeho majitelů německými úřady vnucená správa. Ke stejnému opatření došlo také u liteňského majetku, rodina přišla až do konce války o právo svobodně rozhodovat a nakládat se svým majetkem.

Po skončení druhé světové války byl mlýn v Brněnci na základě prezidentských dekretů v roce 1945 znárodněn. Po roce 1948 připravila komunistická moc rodinu o všechen majetek. Jednotliví členové nezávisle na sobě emigrovali do zahraničí, kde se také uzavřely jejich životní osudy. Nových poměrů se po listopadové revoluci v roce 1989 dočkali už jen jejich potomci.

Další zajímavosti naleznete na webu muzea.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků