Článek
Kořeny této podnikatelské rodiny sahají na okraj Českomoravské vysočiny do významné plátenické oblasti Poličska, kde na počátku 19. století provozoval František Daubek obchod s plátnem. Jeho syn Josef František koupil v roce 1854 mlýn v nedalekém Brněnci. V 50. letech koupil v Čechách bývalé liteňské panství a statek Vlenec, kde založil lihovar a pokračoval ve výrobě piva. Angažoval se také v obecní samosprávě Litně a v okresním zastupitelstvu Berouna.
Nástupcem a pokračovatelem podnikání se stal jediný syn Josef Šebastián, který vzešel vedle pěti dcer ze svazku s Annou, dcerou poličského purkmistra a obrozeneckého básníka Josefa Šebastiána Hněvkovského. Po otcově smrti v roce 1882 se stal univerzálním dědicem ohromného rodinného jmění.
Na liteňském velkostatku se mu podařilo úspěšně propojit zemědělské hospodářství s hospodářským průmyslem. V roce 1896 jej císař František Josef II. povýšil do šlechtického stavu s rytířským titulem. V roce 1922 Josef Šebastián Daubek zemřel a rodinný majetek byl závětí mezi syny, dceru a manželku rozdělen na podíly.
V poválečných letech došlo k velké modernizaci mlýna v Brněnci, kterou dostal na starosti Josef František. Bohužel se tak dělo na základě vysokého bankovního zadlužení, což rodinu málem přivedlo k bankrotu.
V roce 1935 Josef František nečekaně zemřel a veškerá odpovědnosti za chod podniků připadla na bratra Jiřího Antonína, jehož životní směřování velmi ovlivňovalo manželství se světoznámou operní pěvkyní a herečkou Jarmilou Novotnou. Bratrův podíl zdědila vdova Olga, která pocházela se starého knížecího rodu Ditrichštejnů, a její čtyři děti.
Po podpisu Mnichovské dohody byl mlýn v Brněnci obsazen říšskou armádou. V této době velmi pomáhal Jiřímu Antonínovi jeho synovec Josef Bromovský, který spolu se svou ovdovělou matkou Marií převzal péči o rodinný majetek poté, co emigroval se do USA. V roce 1942 byla do mlýna v Brněnci dosazena proti vůli jeho majitelů německými úřady vnucená správa. Ke stejnému opatření došlo také u liteňského majetku, rodina přišla až do konce války o právo svobodně rozhodovat a nakládat se svým majetkem.
Po skončení druhé světové války byl mlýn v Brněnci na základě prezidentských dekretů v roce 1945 znárodněn. Po roce 1948 připravila komunistická moc rodinu o všechen majetek. Jednotliví členové nezávisle na sobě emigrovali do zahraničí, kde se také uzavřely jejich životní osudy. Nových poměrů se po listopadové revoluci v roce 1989 dočkali už jen jejich potomci.
Další zajímavosti naleznete na webu muzea.