Článek
Umění odjakživa vzbuzuje emoce a ani plánovaná podoba galerie není výjimkou. Architektonický návrh stavby, která má vyrůst v bývalé židovské čtvrti na Husově ulici u náměstíčka se sochou vinaře, tak má své příznivce i odpůrce.
„Podle mého názoru nesplňuje návrh estetické hodnoty, které by si galerie na takovém místě zasluhovala. Plánovaná podoba objektu na mě působí necelistvě, stavbě chybí plastičnost a souhra tvarů,“ říká Jitka Plesz, umělkyně působící mimo jiné také v Mikulově.
Ale i architekti musí v tomto případě respektovat vyhlášky a zákony. Projekt musí být v souladu s městskou památkovou rezervací a územním plánem. A právě snaha investora Eduarda Závodného přizpůsobit se těmto nárokům je podle Plesz až násilná, a to na úkor výsledné podoby stavby.
Závodný však konzultoval svůj záměr s několika odborníky a pro vypracování finálního projektu oslovil mikulovského architekta Štěpána Děngeho. „Zcela jistě se nám podařilo skloubit důstojnost plánované budovy a zároveň splnit podmínky pro provoz,“ říká Závodný, který do svého záměru hodlá investovat řádově desítky miliónů korun. Přestože dostal několik nabídek na galerie v Praze a Brně, zůstal věrný Mikulovu, ve kterém žije téměř šedesát let.
Souhlasí s ním i členka Spolku přátel židovské kultury Marie Leskovjanová. „Pan Závodný mě přesvědčil, že to myslí vážně. Je úctyhodné, že tomu místu vrátí důstojnost, že tam vyroste galerie a ne další restaurace. Podle mého je to šťastné řešení,“ zhodnotila.
Záměr investora se vlastně líbí i Jitce Plesz. "Závodného úmysl vnímám od počátku pozitivně, je to fantastická věc, protože to do Mikulova naláká spoustu nových návštěvníků,“ potvrdila s tím, že má jen rozdílné estetické cítění.
Ze stavby plánované galerie.