Článek
Návštěvníci slavností se mohou zapojit do boje o 100 tisíc korun, které budou podle množství vyšlapané elektrické energie rozděleny mezi organizace pečující o tělesně postižené. Tyto prostředky věnoval generální partner slavností, Jaderná elektrárna Temelín. Příspěvek získá nízkoprahové centrum zlivské charity a Farní charita České Budějovice.
„Motiv mrkve se bude prolínat celými slavnostmi. Jako tradičně budou servírovány takzvané mrkvánky, což jsou mrkvové koláče, uskuteční se kulinářské klání v přípravě pokrmů z mrkve, soutěže v pití mrkvového džusu, strouhání mrkve a podobně. Ochutnat bude možné i mrkvovou zmrzlinu. V odpoledním programu vystoupí mažoretky, různé hudební a taneční soubory, šermíři, chybět nebude jarmark, večerní bubenická a ohňová show, ohňostroj a taneční zábava,“ uvedl starosta Zlivi a zakladatel novodobé tradice městských Slavností mrkve Jan Koudelka.
Proč se Zlivi kdysi začalo říkat Mrkvanov? To s jistotou neví nikdo dodnes. „Legenda to je. Možná je to i pravda. Existuje řada variant tohoto příběhu, nicméně základ mají všechny společný. A to, že u našeho kostela vyrostla mrkev. Jakým způsobem se do země dostala, v tom už se legendy liší,“ poznamenal starosta.
Tou nejpravděpodobnější a nejčastěji skloňovanou, i když nikdy nepotvrzenou teorií je, že sedláci z Hluboké nad Vltavou dodali zlivským sedlákům místo semínek květin, které měly zkrášlit okolí zdejšího kostela, semínka mrkve. Kolem kostela pak vyrostla mrkev a obyvatelé Zlivi se stali předmětem posměchu.
„Slavnosti mrkve jsou díky podpoře elektrárny, bohatému programu a možná i oné legendě, tradičně hojně navštěvované lidmi z širokého okolí. Přijeďte se přesvědčit, ochutnat něco z mrkvových lahůdek, dobře se pobavit a jízdou na Oranžovém kole pomoci tělesně postiženým,“ doplnil Koudelka.