Hlavní obsah
Mravenci v sedmdesátých letech Foto: Petr Zeman, zoo Praha

Mravenci v zoo nejen nestárnou, dokonce přibývají

V pražské zoologické zahradě narazíte při prohlídce na řadu soch, třeba na koně Převalského nebo na indická božstva u Údolí slonů. Žádná ale není tak populární, jako jsou kovoví Mravenci ve svahu u stezky vedoucí od pokladen. Dlouho se myslelo, že jsou dílem nějakého kolotočáře, nyní je autor znám.

Mravenci v sedmdesátých letech Foto: Petr Zeman, zoo Praha
Mravenci v zoo nejen nestárnou, dokonce přibývají

Původní Mravenci "přišli" do zoo někdy v sedmdesátých letech, nikdo si už nepamatoval odkud. Tradovalo se, že je někdo vyrobil pro "světské", kteří měli zimoviště v Dolních Chabrech.

Nedávno se ukázalo, že autorem je Jan Bárta, potomek slavné hoteliérské rodiny Šroubek, který si přivydělával ke své dělnické profesi na Kladně kovařinou. Skupina Mravenců, kteří časem ubývali a zase přibývali, se rozrostla na sedmičku.

Autorem nových soch je umělecký kovář Vítězslav Stoklasa, který společně se synem autora původní skupiny - architektem Janem E. Bártou a ředitelem zoo Miroslavem Bobkem - ve středu dva nové Mravence představili veřejnosti.

Bez Mravenců to nebylo ono

„V pražské zoologické zahradě máme řadu soch, jejichž autory jsou i skutečně významní umělci. Jak jsem si však nedávno znovu ověřil, zdaleka největší oblibě se těší – plechoví mravenci. V posledních letech byli umístěni v zatáčce poblíž hlavního vchodu, a když jsme ji začali rekonstruovat, doslova nás zavalily dotazy, zda a kdy se tihle mravenci vrátí. Ano, vrátili se. Nemohli se nevrátit,“ vysvětluje ředitel Miroslav Bobek.

Prvotní Mravenci vypadali jinak než dnešní, mimo jiné se honosili pouťově krajkovými zadečky, a byli jen čtyři. Postupem let se však proměňovali a obměňovali.

Mravenci budí nostalgii

„Kunsthistorici by pro naše Mravence nejspíš příliš pochopení nenašli, ale nehledě na to jde o skutečně výjimečné dílo. Již čtyři a půl desetiletí probouzí obdiv i obavy u dětí a nostalgické vzpomínky u dospělých. Za vznik Mravenců přitom vděčíme autorovi, jehož jméno bezmála upadlo v zapomnění, a jeho početným následovníkům, kteří nejenom opravovali a upravovali původní mravence, ale také vytvářeli nové. Díky všem těmto tvůrcům jsou naši Mravenci ojedinělí ještě v dalším ohledu: Na rozdíl od ostatních sochařských děl se proměňují v čase. Jako by byli živí,“ dodal Miroslav Bobek.

U Mravenců se zastaví většina návštěvníků zoo, zejména domácí, kteří vzpomínají, jak se před lety u nich fotili s dětmi, nyní ale už s vnuky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků