Hlavní obsah
Noční cesta po silnici Foto: Pavel Kalina

Na 22. listopadu uspořádal 43. výsadkový prapor v Chrudimi první ročník „Memoriálu čs. parašutistů“ na počest paraskupiny Tungsten, která seskočila v roce 1944 v rámci československého odboje u obce Libenice u Kutné Hory. Akce se koná též na počest zakladatelů čs. výsadkového vojska a je součástí výcviku.

Noční cesta po silnici Foto: Pavel Kalina
Hrad Lichnice se "vzdal vojenské přesile"

Letošního vojenského cvičení se účastnilo na 380 vojáků a žen z povolání, začleněných do 71 družstev. Do akce se zapojily vojenské zálohy, vedené pod hlavičkou krajského vojenského velitelství, a dále studenti z vojenského gymnázia z Moravské Třebové. Každý voják měl v batohu náhradní oblečení, spací pytel, jídlo na cestu, přilbu a samopal. Váha vojenského batohu na zádech činila kolem 20 kg.  

„Akce je mimo jiné součástí profesního přezkoušení našich vojáků u 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Každý voják musí mít za rok ,našlapáno‘ minimálně 200 km. V těchto dnech se účastní dvoudenního cvičení, kdy v každém dnu voják ujde 35 km. Naši vojáci vyšli u obce Libenice u Kutné Hory a částečně kopírovali cestu paraskupiny Tungsten. Šli po silnici a cestách směrem Třemošnice, hrad Lichnice a druhý den pokračovali na Seč a dále k vojenskému útvaru v Chrudim, kde byli ve 13. hodin na nástupišti vojenského útvaru hodnoceni. Při výcvikové akci se dbalo na bezpečnost, vojáci byli oblečeni do reflexní vesty a náležitě osvětleni pro pochod v noci. Seskok nebyl z technických důvodů uskutečněn a vojáci byli na místo začátku výcviku převezeni vojenskými auty. Začátek vojenského cvičení byl v obci Libenice u Kutné Hory od 9. hodin a po 15 minutách šla jednotlivá družstva,“ sdělil major Robert Dziak, náčelník štábu 43. výsadkového praporu Chrudim.

První den po osmihodinové chůzi, kde se ušlo 35 km, bylo nádvoří hradu Lichnice připraveno pro uložení vojáků k spánku. Vojenský útvar logisticky vše pro vojáky připravil, včetně velice chutné gulášové polévky, teplého čaje a kávy. Vojáci se zde navečeřeli, provedli večerní očistu a šli spát. Po pětihodinovém spánku družstva vojáku vyrážela na cestu ke svému vojenskému útvaru do Chrudimi. Byl i čas se podívat do hradního muzea na hradě Lichnici a seznámit se s historií.

„Šlo se docela dobře, bez potíží, jiná chůze je po silnici nebo po kamenité cestě. V podstatě trpí nohy. Jsem cvičen a volný čas věnuji turistice, a tak mně to nevadí,“ sdělil svobodník Miroslav Šanda.

„Na vojně sloužím již čtyři roky a toto je můj první premiérový pochod Libenice – Chrudim. Na cestu jsem se dobře připravila, vzala jsem si jídlo, ale zde jsem byla mile překvapena, že je tu občerstvení,“ uvedla s úsměvem na rtech četařka Barbora Fialová. Podobně se vyjadřovali členové vojenské zálohy.

Loňský pochod byl zkušební, počasí bylo mrazivé. Letos všem počasí přálo, bylo pět stupňů nad nulou a bezvětří. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků