Každý měsíc se tam pořádají soutěže, a to ve dnech pod příznivými znameními. Soutěže pak vrcholí národním mistrovstvím, které sledují stovky nadšených diváků.

O přestávkách mezi soutěžemi hasí střelci žízeň místní whisky nebo broskvovou pálenkou. Pak se vracejí na prostranství, kde se střílí a které je vyzdobeno barevnými vlajkami, jež se vlní ve větru.

„Alkohol a lukostřelba se vzájemně doplňují,” řekl agentuře AFP Taši Dordži z Asociace tradičních her a sportů v Bhútánu (BIGSA). „Pijeme, abychom zvítězili. Věříme, že díky alkoholu lépe zasáhneme cíl,” říká také mladý muž.

Na soutěžích se spolu utkávají dvě družstva, každé o 11 střelcích. Ti musejí co možná nejčastěji zasáhnout střed terče vzdáleného 140 metrů. Když lukostřelec trefí cíl, odmění ho válečný pokřik. Střelci odění do tradičních šatů pak tančí. Vždy na konci utkání musí vítězný tým předvést tradiční tanec a zpěv, lišící se od toho, co musejí tančit a zpívat poražení.

Lukostřelbu zpopularizoval král

Tento národní sport je zakořeněn v bhútánských legendách, kde luky slouží ke zničení démonů a zlých duchů. Hodně pověstí se také týká toho, jak Bhútánci v 19. století porazili Brity s pomocí šípů otrávených jedem.

Lukostřelbu zpopularizoval první bhútánský král Ugjan Wangčhug (1862 až 1926) a pak tento sport desítky let prosperoval pod ochranou monarchie. Lukostřelba však zaznamenala jistý úpadek, když se tento uzavřený národ otevřel světu, aby mohl zahájit ekonomický rozvoj a modernizaci.

Televize tam byla povolena v roce 1999. „Televize zpřístupnila moderní sporty, jako jsou fotbal a volejbal, které nejsou tak náročné. Náhle tu byla konkurence pro naše tradiční sporty,” říká prezident asociace BIGSA Kinzang Dordži. „Oproti dřívějším generacím mají dnes děti mnohem více možností,” dodává.

Na olympijských hrách jsou zatím bez medaile

Zavedení sofistikovaných luků znamenalo, že bhútánští lukostřelci, zvyklí na tradiční luk z bambusu, v soutěžích zůstávali pozadu. Ačkoli země poslala lukostřelce na všechny olympijské hry od roku 1984, dosud se jí nepodařilo získat žádnou medaili.

V Bhútánu někteří tvrdí, že Bhútánci, kteří tento měsíc přistupují ke třetím parlamentním volbám ve své historii, nemají dost soutěživého ducha, aby se v tomto sportu prosadili na mezinárodní úrovni. Amatérský lukostřelec Yguen Dordži ale tento názor nesdílí. „Soutěživost je tu silná,” tvrdí tento muž, který pracuje jako psycholog.

Jiný amatérský lukostřelec Karma Tagna soudí, že bhútánští sportovci nehledají věnce vítězů v cizině. „S moderními sofistikovanými luky může střílet každý. Ale střelba z tradičního luku je mnohem náročnější, musíte se soustředit duševně i tělesně,” říká.