Článek
Prosazení belgického piva na seznam UNESCO je společná snaha několika organizací. Ty poprvé zažádaly o uznání piva jakožto nehmotného dědictví v roce 2014.
Návrh se ale dočkal podpory až nyní na konferenci v etiopské Addis Abebě, kde až do pátku zasedá specializovaný výbor vybírající nové tradice a dědictví, jež jsou následně zařazené na seznam (mezi kandidáty je třeba také české a slovenské loutkářství).
„Máme bezkonkurenční rozmanitost v umění vaření piva, pivní kultura je součástí našeho každodenního života. Prostě naše piva milujeme,“ poznamenal vlámský ministr kultury Sven Gatz, který dříve působil jako předseda sdružení belgických pivovarů.
Silnější než česká piva
Belgie nabízí téměř 1500 různých piv a má zároveň nejširší výběr autentických a místních specialit. Ve světě jsou známá také trapistická, tedy silně fermentovaná klášterní piva.
Belgický zlatavý mok je na rozdíl od většiny českých mnohem silnější. Piva se popíjejí většinou po třetinkách a každá značka má svou vlastní sklenici – od běžných konvenčních až po skleněné rohy nebo speciální zkumavky. V historickém centru Brugg dokonce zavedli speciální pivní potrubí.
Chuťová škála je také velmi rozmanitá – od extrémně kyselých, až mýdlových, po plně hořká.
Máme své hospody, muzea, slavnosti a také rituály, jak pivo podávat.
Z Belgie se vyváží 66 procent tamní produkce piva, jak pro agenturu Reuters uvedl Jean-Louis Van De Perre, prezident federace belgických pivovarů, která sdružuje většinu producentů v zemi a s datem založení ve 14. století patří k nejstarším profesním organizacím ve světě.
Belgické pivo tedy znají dobře i ve světě, ale za zařazením na seznam stál především jeho vliv přímo v Belgii. V přihlášce stálo, že pivo zlepšuje blahobyt Belgičanů stimulováním ekonomiky, propagací místních výrobků a utužováním sociálních pout.
„Máme své hospody, muzea, slavnosti a také rituály, jak pivo podávat,“ poznamenal Jean-Louis Van De Perre.
Třináctá položka
Nehmotné dědictví UNESCO zahrnuje nehmatatelné kulturní památky nebo tradice, které jsou považované za součást kulturního dědictví.
Pivní kultura je třináctá belgická „položka“ na seznamu, zařadila se například vedle Grande Place (Velkého náměstí) v Bruselu, lovců krevet na koních nebo architektonických skvostů architekta Victora Horty.
Za Českou republiku jsou na seznamu jízda králů, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, lidový tanec verbuňk a sokolnictví.