Selfíčko nadvakrát a placák s fanoušky: Tim Robbins okouzlil Vary spontánností

Scenárista, herec, režisér a také autor hudby snímku byl potěšen zaplněným Velkým sálem. „Páni, zaskočilo mě, že je vás tu tolik!“ usmíval se.

Snímek pak uvedl takto: „Film jsme natočili už před nějakou dobou (snímek je z roku 1992). A tenkrát nás vůbec nenapadlo, že úspěšný byznysmen se zálibou v soutěžích krásy by mohl být také úspěšným politikem. Takže - varoval jsem vás,“ získal si obecenstvo hned úvodním slovem.

Poté se řeč stočila na hudbu, nejen tu filmovou. „Můj tatínek byl folkový zpěvák a všechny nás vedl k lásce k hudbě. S bratrem jsme napsali hudbu k tomuto filmu a psali jsme ji tak, že jsme se snažili představit si, co by se stalo, kdyby se někdo pokusil přivlastnit si slova a uvažování lidí, kteří jsou skutečnými folkovými zpěváky. A poté, co film vyšel, nás oslovili lidé z nahrávacího studia, jestli nechceme vydat i desku. A já řekl: Bože to ne! Nechci, aby tohle někdo poslouchal v rádiu,“ smál se.

„Takže tehdy písničky na albu nevyšly, ale před deseti lety jsme s bratrem ty songy předělali na punk-rockové. Vyjeli jsme i na turné, kde jsem zažil ty nejzábavnější měsíce v životě. To mě inspirovalo k tomu dělat hudbu skutečně. Takže jsem asi před osmi lety založil kapelu a snažíme se dělat muziku, která by byla anti-Bob Roberts, snažíme se písněmi probouzet lidskost, takové, které připomínají, že na světě nejsme sami, probouzejí v nás pocit sounáležitosti,“ uvedl.

Fanoušky poté pozval na středeční koncert v Karlových Varech. „Budou to dvě hodiny zábavy,“ lákal na svou kapelu Tim Robbins and The Rogues Gallery Band.

Pak dodal, že Boba Robertse dvacet let neviděl, a tak jej zhlédne spolu s diváky. „Jen doufám, že jsem to moc nepodělal,“ rozesmál všechny.

A znovu pak, když si z pódia dělal selfíčko se sálem, ale povedlo se až napodruhé. Při cestě ke svému sedadlu pak s napřaženou rukou proběhl uličkou tam a zpět a plácl si s fanoušky.