Hlavní obsah

Yoko Ono zahájila výstavu v Museu Kampa

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Sedmdesátiletá Yoko Ono je známá především jako žena Johna Lennona, ovšem už v roce 1966, kdy se s ním seznámila, byla známou umělkyní, reprezentantkou hnutí Fluxus. Za její účasti byla otevřena ve středu v Museu Kampa její výstava Pokoj žen. Reprezentantka avantgardy 60. let v rámci zahájení výstavy psala na zeď.

Foto: archiv Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Betlém z kukuřičného šustí Ludmily Kočišové

Článek

Do Prahy přijela nachlazená, za což se ospravedlnila přítomným novinářům: "Omlouvám se, jestli mi budete špatně rozumět, protože jsem nachlazená. Když jsem odjížděla, Prahy, byly v USA velké sněhové bouře. Na letiště, kam mi to normálně trvá hodinu, jsem jela čtyři hodiny a další čtyři hodiny jsem musela čekat na letiště. Byla to zajímavá zkušenost, ale nachladila jsem se, což mě naposled potkalo před pěti lety. "

Co se vám vybaví, když slyšíte slovo Praha, nebo Česká republika?

Že je to země, které si dokázala uchovat moudrost. O Praze jsem vždy slyšela, že je to krásné město, že má zvláštní náladu, tak jsem ráda, že mi tu uspořádali výstavu, na jejíž zahájení mě pozvali. Já totiž nejezdím nikam, kde nemám co na práci. Nejsem turistka, pořád jsem hodně zaměstnaná.

Půjdete se také podívat na Lennonovu zeď na Kampě?

Hodně jsem o ní slyšela, určitě se na ní půjdu podívat, ale nevím kdy, nemohu v Praze zůstat dlouho, ale třeba se sem ještě vrátím na delší dobu.

Proč jste svoji výstavu nazvala Pokoj žen (Women´s Room)?

V angličtině je to trochu slovní hříčka, protože koupelna se označuje bathroom. A také existují pánské pokoje. Hlavně jsem ale chtěla ukázat na to, čím vším ženy musely procházet, jak byla v historii lidstva potlačována ženská síla. Přes pět miliónů žen bylo zabito jako čarodějnice. Z náboženských důvodu. Přestavitelé církví byli přitom muži. To byl jeden z důvodů, proč ženy ztratily svou sílu, což je ovšem škoda pro celé lidstvo, ženská síla nám chybí.

Ráda bych upozornila také na to, že součástí výstavy je Strom přání, kam každý může pověsit své přání. 

Je idea stromu přání ovlivněna japonskou tradicí, kdy se před svatyně věší papírky s přáními?

V Japonsku jsem jaké děvčátko chodila do svatyně. Tam prodávali papírky, na které jste si mohli napsat, co si přejete - lásku, štěstí, peníze - a pověsit je na keře lemující cestu ke svatyni nebo na před ním natažené šňůry. Inspirovalo mě to, ale tento nápad jsem posunula - jde mi o to, co bychom přáli světu.

Jste stále aktivní oblasti lidských práv?

Ano, věnuji se tomu, i když méně než dříve, podporuji Amnesty International.

Proč vystavuje i díla z šedesátých let?

Z šedesátých let vystavuji jen jedno jediné dílo - Modrý pokoj (kromě filmů - pozn. aš.). Nevidím však žádný problém vystavovat starší díla, pokud trvají důvody, pro něž vznikla.

Život lze prožívat jako umění

Expozice Pokoj žen(Women´s Room) vznikla díky iniciativě Medy Mládkové, která před rokem viděla její retrospektivu na Floridě a zcela ji nadchla. "Byla jsem vychována v tom, že umění má být krásné a povznášet člověka. Po zhlednutí díla Yoko Ono jsem pochopila, že umění může sloužit i jako podnět k přemýšlení," řekla Právu ve středu Mládková.

Pak prý následovalo složité jednání o výstavě autorky v Muzeu Kampa. Exponáty nyní najdeme v bývalé konírně Sovových mlýnů. Není to velká expozice: fotografie, hudba, citáty myšlenek... Náznaky díla, které je velmi rozmanité a zasahuje do různých uměleckých oborů. Yoko Ono je multimediální výtvarnicí, využívající možností videa, instalace, konceptuální tvorby, zvukových záznamů.

Nejstarší práce je ze 60. let, kdy se umělkyně podílela na činnosti hnutí Fluxus. Jeho hlavní myšlenka se stala jejím krédem: život sám lze prožívat jako umění. Volně se tu propojovala hudba, divadlo, poezie, filmové gagy a výtvarné umění. Erupce tvůrčí fantazie Yoko Ono souvisí s beatnickým hnutím a květinovou euforií hippies. Osou díla byla vždy myšlenka o šťastném světě bez válek a plném lásky.

Její výtvarná díla nejsou pompézní práce, ale jde spíše o velmi komorní vyznání. Slavným se stalo představení Yoko Ono nazvané Cut piece (Uřízni si kus) z roku 1964, v němž si sedla do středu divadelního pódia, pozvala publikum k sobě a každý měl ustřihnout kousek šatů. Na výstavě je promítán film, který byl natočen během této performance v New Yorku v roce 1965. Trochu nostalgicky se tu připomíná zlatá doba undergroundového umění, které - jak se zdá - je stále živé a podnětné.

Yoko Ono se ráda inspiruje prolínáním různých časových a významových rovin, zajímají ji příběhy související s jejím životem a přitom mající obecnější platnost. Jedním z hlavních exponátů je modifikovaná podoba často vystavovaného Stromu přání, na nějž mohou návštěvníci sami věšet lístečky se svými tužbami. Je postaven na nádvoří Sovových mlýnů. Umělkyně si speciálně přála, aby strom byl typicky český, takže nakonec po mnoha konzultacích zvolila smrček.

Yoko Ono: Women"s Room (Pokoj žen)

Yoko Ono: Women"s Room (Pokoj žen)Muzeum Kampa, Praha 11.12. 2003 - 29.2. 2004

Yoko Ono: Women"s Room (Pokoj žen)Muzeum Kampa, Praha 11.12. 2003 - 29.2. 2004Otevřeno denně od 10 do 18 hodin

Peter Kováč

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám