Článek
Dramaturgicky je deska skvěle poskládaná. Úvodní skladba Wonderful Life jakoby vyklíčila z předcházejících klidnějších a rozvážných desek The Boatman´s Call a No More Shall We Part: k tklivým tónům piána a kláves se jemně přilepuje kytara a Cave svým táhlým, cituplným hlasem vypráví příběh o vztahu, lavírujícím na tenké hranici mezi láskou a nalháváním, kdy řídne vzduch a stoupá tlak. "Vstup do tohohle báječnýho života / jestliže ho umíš najít," zpívá v závěru Cave, který přes všechnu skepsi věří v dobré konce stejně jako v to, že bez smutku není radost a že na začátku všeho stojí láska ať už lidská nebo boží.
Inspirací láska
Ta zůstává jeho osudovou inspirací i na Nocturamě. Cave je potomek romantických básníků a hudební tradicionalista elektronické mašinky nechává rukám mladých tanečníků. Písničky tká z blues, country, rocku či šansonu.
I některé další skladby balada He Wants You nebo There Is A Town, kde se s trochou nostalgie vrací do rodné Austrálie, či potemnělejší píseň o odpuštění Right Out Of Your Hand se nesou v klidnějším tónu. Ovšem jen na povrchu skladeb. Pod slupkou se odehrává zajímavé hudební drama, kterému velel producent Nick Launay: The Bad Seeds do písniček promlouvají, jemně je přetvářejí a sunou kupředu drobnou hrou Caveova piana, rázných i krotkých kytar Blixy Bargelda a Micka Harveye, baskytary Martyna P. Caseye, perkusí a bicích Jima Sclavunose a uhrančivých smyčců Warrena Ellise. A zpěvák Cave? V He Wants You s jemnou dávkou ironie přesvědčuje nejmenovanou holku: "On tě chce, je upřímnej a je to ten pravej."
Přesvědčivost jde od srdce
Upřímný a opravdový je ale hlavně on sám. Když se kapela v Bring It On skutečně rozjede, jako by se Cave vrátil o nějakých patnáct let zpátky. Nezpívá sice o zničujícím životě, který se mění v peklo, ale energie má na rozdávání. Vyrůstá tu krásná a ve finále, kdy Cave takřka skučí, také řádně syrová písnička, jejíž atmosféru znervózňuje Bargeldova škubavá kytara. "Tak ven s tím / Prozraď mi všechny nesplněné sny / I ten sebemenší nápad / Všechny zbytečné obavy / A já je rozpráším," slibuje Cave, který v jednom rozhovoru řekl: "Při psaní se snažím pochopit určitým způsobem sám sebe. Je to vlastně jediný způsob, jak se mohu dozvědět, co vlastně cítím a co si myslím."
Moritát na závěr
Strhující je i Dead Man In My Bed, tragikomická groteska o ženě, která v posteli několik dní přechovává mrtvolu manžela: ráda by mu prý něco uvařila, ale on si odmítá umýt ruce. The Bad Seeds tu připomínají vichřici, které nic neodolá. Tahle skladba by klidně mohla pocházet z drsného debutu From Here To Eternity nemluvě ovšem o orgastické písni Babe I"m On Fire. Kapela ji natahuje na patnáct minut, Cave kvílí a drmolí jména nejrůznějších lidí od Billa Gatese či amerického prezidenta přes básníka Lorku po spoluhráče z kapely. Všechny prý spojuje to, co cítí a občas řvou do světa, ale mnohem častěji do něčího ucha: "Miláčku, jsem nažhavenej."
Takhle vypadá globalizace citů po caveovsku. Nemá cenu se jí bránit. Je to skvělé finále skvělé desky.
Nick Cave: Nocturama, Mute Records / EMI, 56:31