RECENZE: Věrný čtenář a mrazivá finská zima

V okouzlujícím přímořském domě byla nalezena mrtvá žena. Měla na sobě neformální oblečení a její obličej byl zkřivený do podivné grimasy. Brzy byl zavražděn i její manžel, úspěšný spisovatel Roger Koponen. Jeho smrt učinila i z té první vraždy pořádnou záhadu, a to jsou jen začátkem celé série.

Věrný čtenář je tradiční detektivka kořeněná prvky psychologického thrilleru i hororovými přísadami. Vystavěna je z řady náhlých překvapení i zvratů ve čtenářsky velice funkčních krátkých kapitolách. Po přečtení jedné se dostavuje chuť pustit se do další, k čemuž jistě přispívá i to, že v ní lze pokaždé dohlédnout na její konec. Však je jich v knize 109.

Příběh je sice poměrně složitý, není však matoucí. Seeck je bezchybný vypravěč, jenž vládne schopností rozpoznat okamžik, kdy je třeba ho takříkajíc rozhýbat a kdy naopak zklidnit. Vetkl mu dynamiku, takže ho snadno z poklidného vyšetřování skokově posune k překvapivému objevu či od bezradného tlachání detektivů ke geniálnímu vyšetřovacímu nápadu.

Znamenitý je jeho popis zimních Helsinek, ze kterého při čtení leckdy opravdu mrazí, i dalších míst ve Finsku. A způsob, jakým jsou oběti vyprovázeny ze světa, je vpravdě magický. Jistě i kvůli tomu, že jde o rituální vraždy. Kniha tak i kvůli tomu zapadá do žánru severské detektivky.

Málo komfortní je nicméně její závěr. Jak se příběh přibližuje ke svému rozuzlení, je stále více patrné, že nezbývá dost stran na to, aby byly všechny dílky složitého případu přehledně vloženy tam, kam patří. Max Seeck totiž začal příliš spěchat. Rychle na sebe navršil fakta, aby na konci pointu doslova vychrlil a nenechal čtenáře informace z předešlých stránek vstřebat a vsadit do kontextu.

Přesto je Věrný čtenář patřičně dramatický příběh. Navodí v celé své kráse atmosféru tak mrazivou a bezradnou, až z toho jde strach.

Hodnocení: 75 %