Hlavní obsah

RECENZE: Smrt kmotřička

Právo, Jan Šída

Cyklus výstav, které připravilo pražské Národní muzeum, se zabývá fenoménem lidské smrti.

Foto: PRÁVO – Jan Šída

Smrt má mnoho podob. Vypadá snad jako kostra s černou růží v zubech?

Článek

První expozice, která probíhá v Českém muzeu hudby, se jmenuje skoro smířlivě Smrt kmotřička. Je zaměřená na umělecké ztvárnění smrti. Ano, i tak neveselou skutečnost lze zobrazit jako určitou estetickou hodnotu.

Organizátoři se v jednotlivých částech zaměřili na různé formy pojetí smrti. A vzali to opravdu zeširoka. Od lidové slovesnosti a Kytice Karla Jaromíra Erbena přes hrůzy válek až po komickou etudu Divadla Járy Cimrmana. Člověk až žasne, kolik má smrt podob.

Foto: Právo - Jan Šída

Vypadá snad smrt jako tyto dřevěné vesnické loutky?

Vypadá smrt jako dřevěné vesnické loutky s klapajícími zuby nebo má podobu krásné dámy kráčející po divadelních prknech? Nebo je to kostra s kosou, která setne, na co přijde?

Výstava chce navodit tu správnou tesknou pohřební atmosféru

Proto je ve všech sálech pološero a hraje smuteční hudba.

V poslední místnosti, ve které trůní bronzový reliéf z náhrobku od Františka Bílka, vzniká pocit, že návštěvník dlí v hrobce. Aby ale neodcházel v depresi, skví se na posledním panelu nápis Cesta nekončí. Jako by se ho snažil kurátor uchlácholit.

Kromě uměleckého má expozice i rozměr duchovní. Každý za sebe si při procházení mezi exponáty musí odpovědět na otázku, jakou úlohu vlastně hraje smrt v jeho dosavadním životě? Naše moderní civilizace totiž kmotřičku vyhostila ze současného světa. Stejně jako v té pohádce. Pantáta zavře Smrťáka do sudu a ignoruje jeho existenci.

Jenže nežijeme v pohádce a smrt na nás vystrkuje kosu ze všech koutů. Latinské Memento mori (Pamatuj na smrt) platí stále napříč staletími i civilizacemi.

Možná tato výstava opraví názor na fenomén smrti. Možná dámu s kosou někteří návštěvníci konečně vezmou na milost. Vždyť jí to na obrazech tolik sluší…

Kostra, která má černou růži mezi zuby jako tanečník tanga a mrká z vitríny na nic netušící lidi procházející po ulici, nikam nespěchá. Ví, že se nakonec dočká.

Jeden antický myslitel tvrdil, že smrti se není třeba bát. Když jsme totiž na světě my, není tu smrt. A když dáma přijde, nejsme na světě už my.

Smrt kmotřička
České muzeum hudby, Praha, do 23. února

Celkové hodnocení: 80 %

Reklama

Výběr článků

Načítám