RECENZE: Klangkarussell oscilují mezi vzrušením a melancholií

Před vydáním měli Tobias Rieser a Adrian Held velmi dobrou pozici. Zejména německy mluvící publikum totiž zmíněné singly skutečně zaujaly, a i proto se nahrávka Netzwerk zařadila mezi nejočekávanější na evropské elektronické scéně.

Zklamáním rozhodně není, jen je těch více než šestašedesát minut zbytečně dlouhých. Je to jistě důsledek mnoha minimalistických prvků, které hudba Rakušanů obsahuje. Ne že by v elektronice neměly své neochvějné místo, na této desce jsou však leckde nefunkčně dlouhé a dovádějí kompozice až do oblasti stereotypu. Klangkarussell se totiž jako autoři příliš nezabývají vývojem skladeb, jejich gradací či příběhem. Nastolují spíše emoce, atmosféru.

Základem alba je hudební oscilace mezi vzrušením a melancholií. Dvojice vystavuje barevné linie, které na sebe kupí, a zpestřuje je místy pěveckými linkami. Nepatří sice k výrazově příliš zajímavým, nicméně v boji proti stereotypu na dlouhé hrací ploše fungují v zásadě dobře.