Článek
Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se 1. dubna hrálo Stabat mater op. 58 Antonína Dvořáka. V podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Pražského filharmonického sboru pod taktovkou Ondreje Lenárda zaznělo se vší monumentalitou i vroucností, jež mu náleží. Ze sólistického kvarteta vynikla především Pavla Vykopalová krásnou kantilénou, ale i Denisa Hamarová, Jaroslav Březina a Peter Mikuláš podali dobré výkony.
Objevem pro řadu posluchačů bylo Stabat mater J. J. Ryby, spojeného u nás především s jeho Českou mší vánoční. Jeho Stabat mater z roku 1805 je ale dílo zcela jiného druhu, v němž Ryba dokonale využil možnost komponovat pro kůr plzeňského chrámu sv. Bartoloměje s daleko vyšší muzikantskou úrovní, než jakou měl v Rožmitále pod Třemšínem. Vzniklo rozsáhlé oratorium o dvanácti částech, jehož hudební jazyk míří od klasicismu k romantismu a které klade na interprety poměrně vysoké nároky.
Orchestr Musica Florea a sbor Capella Florea pod vedením dirigenta Marka Štryncla se 3. dubna v Českém muzeu hudby zhostil Rybova díla opravdu skvěle. Štryncl vedl orchestr i zpěváky především po linii deklamace textu, s romanticky neklidnými tempy a propracovanou dynamikou i výrazem.
To pro interprety znamená velké nároky na koncentraci a vzájemnou empatii. Michaela Šrůmová, Sylva Čmugrová, Jaroslav Březina a Roman Hoza ji však projevili na vysoké pěvecké úrovni a spolu s komorně obsazeným sborem i orchestrem připravili posluchačům nádherný zážitek.
| Antonín Dvořák: Stabat mater |
|---|
| Symfonický orchestr Českého rozhlasu, 1. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina, Praha |
| Jakub Jan Ryba: Stabat mater |
|---|
| Musica Florea, 3. dubna v Českém muzeu hudby, Praha |
Hodnocení: 90 %