Článek
Dílo bylo proti kodifikovaným ruským a sovětským estetickým normám odvážně předěláno. Libreto se sice opírá o původní pohádkový příběh E. T. A. Hoffmanna, ale je zasazeno do atmosféry anglického města a přetlumočeno do výpravného jazyka Charlese Dickense a jeho Vánoční koledy. Chamtivý lichvář, který vymáhá dlužní úpisy a ruší klid a radost natěšených měšťáků, narušuje přípravu Vánoc.
Příběh Kláry (původně Mášenky) a Louskáčka, kterého zlý lichvář rozbije, se dostává do snových pohádkových rozměrů lehce komerční provenience. Lichváře mučí noční můra o strašidlech a ďáblovi. Ve snu přeletí do lepšího světa, kde je vše odpuštěno. Kláře opraví loutku Louskáčka a dětem dává to nejlepší, co má, snaží se napravit, co pokazil. Spolu s Vílou vánoc připraví dětem neobvyklé rozbalování vánočních dárků s nádhernou taneční podívanou. Protože jsme v pohádce, vše dobře dopadne.
Na Va'mosově Louskáčku je nová odlišná kultura a estetika tanečního projevu, pro niž je charakteristický nenásilný, méně technický a ekvilibristický přístup. Samozřejmě že odborná baletní obec může vnímat tento obraz jako jisté násilí proti tradici.
Scéna a kostýmy Michaela Scotta úžasně doplňují pohybový a výrazový rejstřík. S lehce dekadentním světem pohádkového snu ostře kontrastuje realistická scéna městečka, ovšem proti zmiňovaným inscenacím nedávných let jsme vskutku na jiné planetě.
V premiérovém obsazení zazářila Zuzana Susová v roli snové Kláry. Brilantnějšímu výkonu Terezy Podařilové na druhé premiéře se sice nevyrovná, ale určitě více vyhovuje jemností a půvabem inscenačnímu záměru. Kultivovaný a technicky čistý byl v roli Louskáčka Jiří Kodym. Charakterní roli starého lichváře výrazně ztvárnil Jiří Vrátil.
P. I. Čajkovskij: Louskáček - Vánoční příběh
P. I. Čajkovskij: Louskáček - Vánoční příběh Libreto Youri Va'mos podle Ch. Dickense a E. T. A. Hoffmanna, choreografie Youri Va'mos, scéna a kostýmy Michael Scott, světla Klaus Gärditz, dirigent Sergej Poluektov, Tomáš Hála. Česká premiéra 9. a 11. 12. 2004 v Národním divadle