Článek
Vydlážděn je pak lacinými žerty scenáristů Oldřicha Lichtenberga a Radka Balaše (je též režisér), což na jeho důvěryhodnosti nepřidává. Děj je neoriginální, takže trumfem měly být akce, vtip a Davidovy písničky.
Akcí je dost, jenže jsou očekávané a prvoplánové. Žádná neposunula příběh k nečekané zápletce. Vtip sice přítomen je, ale povětšině šosácký, vulgární nebo laciný – třeba v přítomnosti homosexuálů zahraných tak, jak by to udělal každý školák, nebo nekonečném šišlání a pitvoření se herců bez viditelné příčiny. Protagonisté navíc fórky často otrocky dokončují a vysvětlují, takže prostoru pro divákovu spoluúčast mnoho není.
Muzikál také krade
V animaci připomene sérii o Růžovém panterovi, v příběhu si bere ze všech těch Bláznivých střel, Sluncí, sen a čehosi nebo Dědictví aneb Kurvahošigutntag, často transparentně. Výsledkem je tím pádem kompilace hlášek a gagů, což je na plnohodnotné muzikálové dílo trochu málo.
Pochvalu zaslouží úvodní scéna, jež končí šotem spojeným s prezentací Davidovy písně v několika částech světa. Fenomenální je v něm Karel Gott, zde bodrý německý pěvec.
Animace jsou nadčasové
Zajímavé jsou rovněž animace, které muzikálu vytvářejí vizuální podobu a v příběhu jsou dobře načasované a funkční. Nové aranže Davidových písní od Daniela Bartáka jsou sice dost poplatné původním verzím, skladbám nicméně dodaly moderní kabát a pasovaly je tak na nejvýraznější prvek celého představení.
Mezi herci exceloval Roman Vojtek jako ing. Leyden. Přestože má v roli všechny možné vady řeči, je nenásilně vtipný, herecky přesvědčivý a obstojí i pěvecky. Přezpívat totiž Davidovy písničky není jednoduché. Mnohokrát se to během představení pohříchu ukázalo a zaplaťpánbůh za výkony Bohouše Josefa, Martina Pošty nebo Moniky Absolonové.
Je třeba zabít Davida! úroveň naší muzikálové scény nezvedá a na diváky neklade žádné požadavky. Je třeba přijít, zaplatit, sednout si a smát se. Je to jen další produkt pro pobavení v řadě.