Článek
Muse hráli v Praze s obrovským nadšením a energií, což se přeneslo do publika. Frontman Matthew Bellamy, který se naučil obligátní hlášku všech anglo-amerických interpretů "Topry večer Praha", si lidi hned získal a ti od počátku natěšeně tančili a mávali rukama jako zběsilí. Hity jako Supremacy a Supermassive Black Hole si samozřejmě vysloužily příslušný jekot náctiletých děvčat.
Bellamy zpíval s velkým nasazením a přecházel až do ječení (podobného tomu dívčímu). Neuškodilo by mu trochu omezit falzet, stejně jako hysterickou přehnanost mnohých skladeb, ale toho zřejmě ani není schopen, neboť to vychází z jeho přirozenosti. Na koncertech může být pompa působivá, nicméně vše, co je přehnané, se snadno může zvrhnout v sebeparodii.
Muse v Praze
Směs glam rocku, metalu a elektroniky je svým způsobem šílená, ale co se Muse nedá upřít, jsou famózní těžkotonážní riffy (bohužel některé vykradené) a schopnost produkovat táhlé melodie, které strhnou celé stadióny.
Originální pódium Muse
Zážitek ještě umocňovala perfektní a invenční vizuální stránka - jejich pódium bylo jednoduše ohromující. Vznášející se obrácená pyramida se světly a obrazovkami se mohla pohybovat a hra světel vykazovala mnohem větší promyšlenost než na ostatních megakoncetrech, kterých jsme v Praze viděli už desítky.
Atmosféru koncertu určitě z poloviny tvoří publikum a je nutno přiznat, že tak nadržení fanoušci už do O2 arény dlouho nezavítali. Možná to bylo tím, že v Praze byli Muse poprvé. Rozhodně tu zanechali dobrý dojem.