Článek
Obě formace mají i symbolický vztah k našim zemím. Kytarista a zpěvák Velšanů James Dean Bradfield četl Leninovy spisy (což byla i u nás kdysi povinná literatura), zatímco Franz Ferdinand si zvolili jako název kapely jméno následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, který dlel mimo jiné na Konopišti, než ho Gavrilo Princip v Sarajevu zastřelil.
Manic Street Preachers měli z důvodů technických problémů dobrou půlhodinku zpoždění, což jim do jisté míry pomohlo, protože publikum se za tu dobu nažhavilo na provozní teplotu. Celou dobu jejich setu bylo jasné, že hlavní figurou kapely je Bradfield, který prakticky odtáhl celý koncert v rudém oparu s velšskými vlajkami za zády, což vytvářelo symbolickou kulisu pro to, co kapela produkuje.
Její skotští kolegové se s politikou moc nezaplétali. Nad hlavami se jim skvělo jen logo kapely, zatímco před sedmi lety měli na Rock for People na scéně velkou hlavu Gavrila Principa. Svůj koncertní set tak zvládli s noblesou gentlemanů, a to nejen proto, že někteří členové nastoupili ve společenských oblecích i kravatě. Zpěvák a kytarista Alex Kapranos připomínal vizáží tak trochu dekadentního James Bonda.
Franz Ferdinand stáli a padali se sebevědomým výkonem zpěváka a kytarista Alexe Kapranose.
Plnil stejnou roli jako Bradfield u Manics, hrál zkrátka ve všem hlavní roli. Elegantně se pohyboval na scéně a dával spolu s kapelou k lepšímu skladby The Dark of the Matinée, Walk Away či Michael. Vylezl i na forbínu a pantomimicky nabízel mikrofon lidem v publiku. Právě díky nenucenému a profesionálně odvedenému výkonu Franz Ferdinand získal festival dobrou nedělní koncovku.
Když už jsme u Britů. Manchesterská skupina Pale Waves, hrající směs gotického rocku a temného popu, nebyla také k zahození. V jejím čele stála zpěvačka a kytaristka Heather Baron-Gracie, která měla image částečně mrtvé nevěsty a částečně ostré pouliční holky.
Zpěvačka a kytaristka Heather Baron-Gracie z kapely Pale Waves byla temná až běda.
Mig 21 patřili na hlavní scénu nejen pro své jméno, ale hlavně proto, že zajímají lidi. Vokálně taneční skupina je tak populární, že po ní pod scénou zůstala bílá podprsenka slušných rozměrů a červenočerné kalhotky. Mít takové fanynky, to je pro kapelu terno.
Na nezájem publika si nemohli stěžovat ani Prague Conspiracy. Jejich rtuťovitý a nezamindrákovaný bigbít fanoušky bavil, zvlášť, když měli za mikrofonem pěknou i hlasově vybavenou zpěvačku.
Letošní Rock for People ukázal, že tuzemští fanoušci se rádi pobaví u kapel, které nemusí být zrovna aktuálně na špici hitparád. Možná mají více rádi nostalgické ohlédnutí, ale jsou ochotni přijmout i interpreta, kterého třeba do té doby neznali. Část hlavně mladšího publika si naopak libuje ve vyhledávání věcí, které si našla na YouTube. Festival umí obě tyto skupiny propojit a dám jim společný zážitek.
Může se vám hodit na Zboží.cz: